Vasil No. 13 - 27.12.2014

zápis padesátý pátý...

Vasil No. 13 aneb největší hudební taškařice všech dob

Někdo možná bude šmrdlat, že se nejedná o vodáckou akci, ale na svoji obhajobu musím uvést pár skutečností. Za prvé se akce účastnilo poměrně široké členstvo vedoucích našeho oddílu, za druhé se na tanečním parketě objevila celá řada tváří, jež měli v minulosti s vodákem co dočinění a za třetí na pódiu vystoupila nefalšovaná(svým obsazením) vodácká skupina s tradicí MaMuMa. Tolik k úvodu a cože to Vasil vlastně je?

Inu je to dnes již tradiční hudební festival, který se koná během vánočních prázdnin v jedné šumavské vísce Zálesí. Pořádá ho právě skupina MaMuMa, jenž zde na jeho prvním ročníku odehrála premiérový koncert. Od té doby uběhlo mnoho vody a hle letos se konal třináctý ročník.

My vyrazili krátce po šesté hodině, abychom i přes padající sníh dorazili včas a o nic podstatného nepřišli. Tentokrát zahrály čtyři kapelky, v tomto pořadí Potrubí(tradiční stálice), When It Rains (mladá strakonická grupa), MaMuMa (legenda hanky-punku), Podzemníci (svižný punkrock s jihu).

Sál místního hostince se k osmé hodině pomalu plnil a Potrubí začalo zvučit a následně spustilo svojí funk-rockovou produkci. Dle toho co říkali, tak měli náhradního bubeníka. Na výkonu to, ale nebylo znát. Kapela zahrála průřez svojí tvorbou a závěrečné „Ranní rosou nohou bosou“ zpíval celý sál. Snad jen nedošlo na legendární Věru, ale třeba přijde příště.:)

Po ostřílených hudebnících, kteří jsou stálicí vasilovského programu, nastoupil pravý opak. Poprvé zde zahrála mladá partička ze Strakonic When It Rains. Předvedla svižné, melodické skladby okořeněné jednak saxofonem, jednak sličnou zpěvačkou. Pozitivní energie se valila z pódia a rozpohybovala nejednoho návštěvníka k tanci.

Třetí v řadě vystoupila pořádající MaMuMa. Specifické dudy byly tentokrát znásobeny, a tak místo obvyklé jedné dudačky, dudaly na pódiu v některých skladbách i dvě. Zážitek to byl úžasný a parket se zaplnil do posledního místečka. Docházelo jak k zběsilému pogu, tak i tanečním choreografiím věrných fanoušků. Na závěr svého setu pak přišlo přehrání legendárního songu Houby pomocí ukulele. Až elektrizující atmosféru celé písni dodaly do rytmu prskající prskavky v rukou prvních řad.

Nevděčnou roli poslední kapely obdrželi Podzemníci, další nováčci na této akci. Nevděčnou hlavně kvůli tomu, že čas již opravdu pokročil, a tak svoji aparaturu zapojili okolo jedné hodiny. Mnozí návštěvníci se již pomalu vydávali domů. Kotel věrných, ale vydržel a mohl si vychutnat opravdu povedené vystoupení. Kluci zahráli s nasazením a jejich skočná produkce promočila zbylá suchá vlákna na tričkách účastníků. Jen snad škoda, že nemají žádnou kloudnou nahrávku, jistě by se i v Zálesí našel o ní zájem.

Vasil číslo 13 po druhé ráno skončil a my se vydali domů. Mezitím napadlo vcelku dost sněhu a silničáři opět zaspali, takže cesta na hlavní byla opravdu dobrodružná. Naštěstí jsme měli za volantem zručného řidiče, takže děkujeme Klausovi za bezpečné doručení domů.

Za rok se prý bude vše konat znovu. Kdy přesně, složení kapel a tak dál se samozřejmě ještě neví. Co se, ale ví, že to bude největší hudební taškařice všech dob. Třeba se na ní i potkáme.

Plusy:

Vynikající výběr kapel, dobrý poměr klasika(MaMuMa, Potrubí) vs. nováčci(When It rains, Podzemníci)

Dokonalá atmosféra

Pěkné prostředí

Mínusy (spíš návrhy k zlepšení)

Možná, snad jen, zkusit jednou zajistit svoz zpátky (neznám, ale finanční stránku věci, tak to berte jen jako nápad)

MaMuMa by mohla zkusit urobit nějaký nový song/songy

Jeden osobní mínus byl ten, že se mi již po třetí na této akci stal úraz na dolní končetině, takže opět ledování, zavazování a na Silvestra žádný tanec.

Sepsal smolař tanečních večírků Hromada lidí.