DObytí hradu Helfenburk 13.6.2015
Zápis šedesátý sedmý ...
Dobytí hradu Helfenburk 13. 6. 2015
Krásnou slunečnou sobotu čekal náš oddíl výlet na zříceninu hradu Helfenburk. Možná právě proto, že svítilo slunko, mraky si vzaly dovolenou a teploty šplhaly něco přes třicet, se nás na nádraží sešlo poskrovnu. Inu někdo jel k babičce, někdo koupat další se možná lekl toho, že by snad musel jít po vlastních nožkách delší trasu. Všechny aspekty daly dohromady celkově 4 dětské a 2 dospělé účastníky. I tak z nás, ale byla veselá parta plná optimismu.
Vlak sice byl trochu zpožděn, ale přípoj v Číčenicích stihnut byl, a tak krátce po desáté již naše očka spatřily Bavorov, menší obec odkud se na Helfenburk vychází. Cestou přes náměstí jsme se občerstvili a pak již nás čekali prašné cesty směrem k hradu. Nutno podotknou, že sice Koudy měl mapu, ale nikdo nemohl tušit, že uprostřed louky prostě zmizí modrá topoznačka, čímž se nám výlet trochu protáhl, ale ne o moc. Po cestě jsme ještě přibrali Prďu, jenž ráno ze zcela neznámých příčin zaspala, a tak musela spoléhat na dobré srdce svých rodičů, kteří jí za námi hodili. Avšak její odhodlání se výletu účastnit hodnotím jako chvályhodné. Navíc, více je lépe, a tak nás okolo poledne již šlapalo 7.
Hrad byl dle lodního deníku zdolán okolo jedné a stál všechny dost sil, neb jak každý tuší hrady bývají na kopci a pěkné strmých. Na druhou stranu přístupová cesta po krásně upravené cestě patřila mezi ty pohodlnější. Helfenburk prošel v poslední době několika rekonstrukcemi, nachází se zde útulné pohoštění a mnoho částí je zpřístupněno, včetně dvou věží. Prohlídku si činí každý sám, což ale naším malým špuntům (věkový průměr dětských účastníků byl 8 let) vůbec nevadilo. Běhali, dováděli, blbli. Kolem se také potulovalo stádo místních koz, které se nechali i pohladit.
Kolem čtvrté již bylo na čase vyrazit zpět k vlaku. Zpáteční cesta byla o dost rychlejší neb byla celá z kopce. V Bavorově krátká zastávka na zmrzku se ukázala jako nutnost, neb oči dětí říkaly, že by nám to neodpustily. Pak již tradiční zpoždění českých drah, bouřková přeháňka a již jsme krátce po sedmé vyskakovali ve Strakonicích. Odevzdali jsme zvěř a vydali s Koudym na zaslouženou odměnu v podobě nakládaného sýra s cibulí. Výlet uběhl, počasí vyšlo, něco jsme viděli a i se dozvěděli, co si přát od soboty víc. Třeba to příště dojde i dalším členům oddílu. Uvidíme!!!
Sepsal hradní dobyvatel Hromada lidí!!!