Výlet Písek - Sladovna, Stroj času - 11.4.2015
zápis šedesátý první ...
Výlet do Písku-Stroj času 11. 4. 2015
V dubnovou sobotu, přesně 11. 4. 2015 jsme se s oddílem vydali do Písku do místní Sladovny na výstavu Stroj času. Nešlo však pouze o výlet kulturní a poznávací, neboť cestou tam jsme vystoupili již v Ražicích a do Písku nás musely donést naše nožičky.
Sraz stanovil velitel zájezdu mocný Koudy na 8:45, po nákupu lístků, docupitání na nástupiště přijel rychlík směr České Budějovice a do něho naskákala celá naše banda. Vyrazilo nás krásných 14 kusů všech věkových kategoriích.
V Ražicích nás přivítalo teplé počasí. Koudy našel správnou turistickou značku a mohlo se vyrazit. Musíme autora trasy pochválit, že se šlo po rovinách, loukách a prašných cestách. Stoupání do kopců bylo pomálu. Nálada panovala vskutku dobrá a dokonce se i zpívalo. Došlo na osvědčené táborové hity, alei pomalu se chytající novinky novějšího data.
Okolo poledne jsme prošli Putimí a o hodinku a kousek již v dálce vystoupil písecký komín. Ten nás pak provázel ještě značnou část cesty podél silnice, kde sice byla stezka pro pěší, ale takový ten odér silničního smogu, nešlo přehlédnout, vlastně pře čuchnoutJ.
Píseckou bránu jsme dobyli okolo druhé hodiny a hned hupky, dupky směr Sladovna. Milé paní na recepci nám prodaly lístky a my šli zjistit, cože je to ten stroj času. Inu jednalo se o velmi originální a hravé ztvárnění některých historických epoch například Říma, pravěku, středověku, Keltů, věku vynálezů a dalších. Všude byla možnost si vyzkoušet spousta věcí. Nebyl problém stát se rytířem s dřevcem na koni, hradní paní, středověkým muzikantem, pravěkým lovcem nebo řidičem balónu. Výstava krásně a interaktivně přiblížila některé důležité historické události, aniž by možná děti poznaly, že se o nich něco dozvěděly. Nenásilná forma, skoro žádné letopočty, prostě trošku opak od tradičního dějepisu, a tak je to pro menší školáky asi správně.
Čas ve stroji času, ale nezastavíš, a tak musel přijít před čtvrtou odchod. Krátká zastávka na zmrzlinku a pak vláčkem hurá domů. Na nádraží jsme pak předali dravou zvěř rodičům a poněkud unavení se vydali též domů, vychutnat si zasloužený odpočinek. Sobotní putování se, ale dle mého názoru vydařilo a mnoho našich členů již ví, že cca. 15 kilometrů pro ně není žádný problém, což je jednoznačně dobře a my z toho máme radost.
Sepsal víkendový výletník Hromada lidí.