Jak jsme čistili Otavu 8.4.2016

Jak jsme čistili Otavu 8. 4. 2016

Bývá poměrně dobrým zvykem, že v dubnu probíhá čištění našeho města. Proběhne strojové čištění silnic, ulice aspoň na chvíli prokouknou a ty tuny odpadků co milí spoluobčané nejen vytvořili, ale nechali pro pokochání ležet tu na stráni, tu na louce, tu na obrubníku na čas zmizí.

Horší je to, ale s prostorem na Podskalí, potažmo podél celé Otavy, tedy řeky, jež naším městem protéká. K ní stroje zas tak blízko nemůžou, a tak je to vše pouze na rukách dobrovolníků. Ti už pár let pravidelně chodí řeku čistit a ani letos tomu nebylo jinak.

Oněch dobrých duší je celá řada a přidal se k nim i náš oddíl, který v pátek odpoledne nedbaje na rozmary počasí zavelel a vyrazil. Čekal nás úsek poměrně krátký z Podskalí do Dražejova k místní hospodě zvané Myslivna.

Sešlo se nás docela dosti okolo 25 svišťů a k nim 8 vedoucích. Vyfasovali jsme rukavice a pytle a hurá do sbírání. Snažili jsme se dokonce i třídit odpad, tudíž někdo nesel čisté plasty, další jenom sklo, jiný všemožnou směs. Postupem času se nám sice odpadky začaly trochu míchat, ale to myslím nevadilo.

Než jsme začali tak jsem si v duchu říkal, že přeci toho tolik nebude, ale opak byl pravdou. Nespočet pet flašek, lahví od různých nápojů a dalších věcí bylo rozeseto podél břehu i kus od něho. Jednoduše by se to dalo popsat jako hrůza děs.

Všichni nadšeně sbírali a celkově pracovní morálka patřila k těm vyšším. Pro předměty ve vodě bylo vysíláno speciální šikovné duo Pauza a Jaromír, kteří zvládli vše bez očekávaného pádu do studené řeky a navíc vyndali míče, krabice od pizzy, igelitové pytle a málem i jednu dýni.

Po dvou hodinách sbírání jsme si řekli, že je to tak akorát a vrátili se do klubovny. Tam náš už pan Pytlík připravil oheň na opékání buřtů, čehož všichni využili. Šáhli do batohů a začali tahat uzeniny různých druhů, které opékali a následně konzumovali. Musím říct, že ta vůně lehce připálených špekáčků společně s dýmem z ohně má něco do sebe. Kdo nečuchal, pochopí :)

Okolo šesté hodiny se pak naše čistící komando rozešlo. S pocitem najedeného žaludku, ale taky vykonaného dobrého skutku. Vždyť kdo jiný by měl o řeku aspoň trochu dbát než vodáci. Příjemně a originálně strávená schůzka tím dospěla ke konci.

Sepsal popelář volných odpolední Hromada Libor Staněk lidí