Tábor Kadov 2024 22.7.-10.8.2024
Tábor Kadov 22. 7. – 10. 8. 2024
Letošní táborové putování nás zavedlo do dalekého Japonka. Do období, kdy se zde pohybovali mocní vládci, nebojácní samurajové a tajemní ninjové. Právě sem došli naše kroky, aby sledovali příběh princezny Elisabeth, ničemného císaře Shenga a hrdinného Amana a jeho přátel. Jaké to bylo naznačí následující řádky.
První týden – vítejte v Japonsku
Prvním dnem tábora je samozřejmě pondělí, ale věř nebo ne milý čtenáři, my vedoucí jsme na tábořišti o dost dříve. Už od soboty běhají malí mravenečkové a připravují vše potřebné. Probíhá základní úklid po minulém běhu, věší se různorodé věci, které jsou potřeba, střihá se tisíc a jeden potřebný papír a podobně. V neděli se posléze horlivě radíme, co a jak bude.
Pondělí je potom jakýsi startovní den celého běhu. Dopoledne se sejdou děti u autobusu, odevzdají všechny nutné papíry a jede se do Kadova na náves. Tam čekají káry na věci a už se putuje směr tábor. Letos tam navíc přibyla i krátká scénka, abychom naše členy vtáhli do děje. Do děje je rovněž vtahovalo i krásné vyzdobení tábora v podobě lampionů, rozkvetlých květin na bráně nebo papírových draků. Myslím, že designové oddělení odvedlo skvělou práci a sundáváme špičatý klobouk.
Co se týká počtu účastníků povedlo se nám ho na letošek drobně navýšit, takže se družinových a jednotlivcových klání účastnilo přes čtyřicet táborníků, což bylo super a rovněž to vedlo k tomu, že jsme utvořili 6 družin. Větší počet družin následně pomohl i tomu, že bylo méně hlídek a služeb v kuchyni, což vodáci rozhodně ocenili.
Po klasických částech programu jako prohlídka tábořiště, čtení BOZP a jiného následovala první hra a to kouzelník. Tábor se rozběhl a večer jsme ho ještě oficiálně zahájili krásným otýpkovým obřadem. Přece jen tolik otýpek na ohni již dlouho nehořelo a my jsme za to rádi.
Od úterý se potom rozjel tradiční program. Ráno budíček, rozcvička, prohlídka stanů a následně hry, soutěže a podobně. Jelikož jsme byli v Japonsku, začali jsme pomalu poznávat různorodé zákoutí jejich kultury. Dostali jsme se do domu gejš, rybářské vesnice, k zahradníkům a podobně. Vše běželo poměrně hladce a na drátkách.
No a najednou koukáme a první týden se blíží ke konci. Je tady sobota a první táborový oheň. Jeho tvorbu si vzal na starosti nadšený stavitel Zdenda. Co se letos opět ohromně povedlo byly scénky. Pod dohledem instruktorů od družiny vznikly skvostné divadelní kusy. Nelze říct, že by některé představení bylo lepší nebo horší, všechny lze považovat za suprové. Navíc i originalita jednotlivých nápadů se dá hodnotit velmi vysoko. K poslechu nám potom zahrála Natálka s Daníkem směs jejich hitů a poslouchalo se to moc a moc dobře.
Druhý týden – Japonské sushi
Rozjetý šinkansen s názvem tábor 2024 nás dovezl do druhého týdne. Týdne kdy už všechno vesměs běží v řádných kolejích, všichni už znají základní táborový život a může se do něj přimíchávat různá směsice všemožných dalších ingrediencí.
Druhý týden nás čekaly tradiční turnaje. Boje ve fotbalu, ringu a vybíjené. Hrálo se s nasazením a velkou podporou fanoušků. Velká divácká pomoc přišla i od mikrofonu, neboť Nikča se rozhodla komentovat celý den a prokládat to hity svého mládí. Dařilo se jí to báječně.
Další akcí, která na nás čekala byl den pro starší. Jednalo se o program pro dvanáct starších členů, které jsme na chvíli vytrhli z reality jejich dní a starání se o družiny. Nechali jsme je, aby si užili nějaký čas spolu. Čekalo je nejdřív zábavné putování krajinou, zápas s obecní studnou a cíl v nedalekém lomu u Slatiny. Tam již byl připraven náš kamarád Machr, s kterým jsme měli domluvenou výuku lanových překážek a dalšího. Naši vodáci se dozvěděli celou řadu poznatků o lanech, a navíc se snad naučili i uvázat lodní uzel. Každý si mohl vyzkoušet i slaňování a následné vylézání náročného terénu na laně.
Po škole uzlů a lan přišlo na řadu vaření večeře. Jednalo se o mix těstovin, omáčky, konzerv a cibule, ale paradoxně to všem velmi chutnalo. Na závěr jsme si potom dali jednu důvěrovku a začalo se stmívat.
Poslední část programu donutila účastníky pracovat s mapou. Bylo nutné najít starý židovský hřbitov, na něm vyluštit šifru a následně se dostat do místa přespání. Vše klaplo na jedničku.
Menší vodáci zatím v táboře přežívali v karanténě. Přesněji řečeno byli převedeni do vězení, odkud je jejich starší kamarádi ráno vysvobodili.
V druhém týdnu došlo rovněž na vaření známého pokrmu sushi. Dával ho dohromady však každý tým sám. Sice nám do této akce trošku zapršelo, ale i tak si myslím, že si všichni tvoření tohoto asijského pokrmu užili a velmi je bavil.
Na závěr druhé týdne dorazili samurajští mistrové ze skupiny Gorin. Připravili si pro děti několik vstupů, kde jim ukázali různé bojové techniky, převleky a zbraně. Proběhl též aktivní samurajský výcvik a sekání rohoží. K sekání dostali šanci i vedoucí a myslím, že se ho zhostili velmi pěkně.
Třetí týden – Japonský happy end
Z minulých let je jasné, že poslední týden je spjatý s celou řadou tradičních věcí. Vše vykopla pondělní olympiáda. Sportovní klání následně doplnila azimutová a přírodovědná stezka. O den později si to naším tábořištěm prosvištěly vláčky. Pájka s KK totiž zopakovaly loňský herní hit mašinky.
Vše ale směřovalo k závěrečnému pokladu. Jeho organizaci měl na starost Daník a Natálka a pojali ho originálně. Děti dostávaly během tábora za etapové hry svitky. V nich byly umístěny šifry. Jednalo se však o netradiční šifry, které se nenajdou v šifrovníčku.
Během pokladu družiny běhaly na body podle mapy, plnily zde úkoly a snažily se s pomocí nápověd rozlousknout právě zmíněné svitky. Na konci potom posbírali ingredience na závěrečný obřad a zničili tak moc meče vládce Shenga.
Daník s Natálkou měli určitě s celou akcí moře práce. Proto na nich od ráno, kdy členové vyběhli, bylo vidět lehké nervózní pohledy. Družiny se však celé akce zhostily se ctí. Zdolávaly jeden svitek za druhým a už okolo páté se první hrnuly do tábora. Je pravda, že poslední družiny protkla pomyslnou cílovou čáru až po osmé večer, ale i tak můžeme konstatovat, že to zvládli všechny, a to se počítá.
Večer po pokladu proběhl ještě slavnostní obřad 30P. Letos zkoušku splnili Anička, Jeník a Tomáš. K tomu ještě přibyli tři orlí bojovníci – Tomáš, Jeník a Pája.
V pátek pod taktovkou Honzíka se rozběhly gigahry. Tentokrát se utkal tým červených a černých. Vyrovnané klání rozhodl až závěrečný divadelní souboj u táborového ohně. Letos vyhrál Rýšovo tým.
K půlnoci dohořely poslední klády táborového ohně a s poslední večerkou vlastně i naše táborové putování. Uběhlo to strašně rychle, ale nedá se nic dělat. Za rok bude určitě další možnost si Kadov užít.
Tradičně se sluší trošku poděkovat …
Dídě za zvládnutou EH
Daníkovi a Naty za neotřelý poklad
Pepovi za skvělé zásobování
Naty a dalším za nakupování
Niky za práci s mikrofonem
BB a Dídě za výborný zdravotnický servis
A ještě pár plus a mínusek
+
3 úspěšní členové ve zkouše orlích per
3 orlí bojovníci
Scénky u táboráku
Nasazení při hrách
-
Horší nasazení při vlnkách
Neschopnost hlídat si svůj ešus a příbor
Neustálý nepořádek v tábořišti