Jak jsme chvilku pluli a chvilku šli aneb Sázava 2. 7. – 5. 7. 2025

Jak jsme chvilku pluli a chvilku šli aneb Sázava 2. 7. – 5. 7. 2025

Snažíme se každý rok vymyslet nějakou řeku ke splouvání. Nechceme zůstat věrni jen domácí Otavě, a tak vyrážíme i trošku dál. Letos padla volba na řeku tradiční a zároveň opředenou řadou krásných příběhů. Jednalo se o Sázavu. Bohužel už začátek patřil spíše do hektického filmu, neb prostě a jednoduše došla voda. Plánované úseky dle lodní půjčovny bychom sjížděli obtížně, takže bylo nutné vše předělat. Obratem jsme s Natálkou přeházely kempy a jednotlivé úseky a doufali, že vše klapne.

2. 7. středa, vyplutí, úsek Rataje - Sázava

Je ráno. Do očí mi jdou sluneční paprsky. Kráčím směr vlak. Jsem členem vlakové sekce. Na nádraží mě čekají další podobní. Všichni mají na zádech velký batoh. Někdo má i něco v ruce. Pája má vodní meč. Počítáme se a chybí Ema. Pája jí píše. Ema vstává. Nastupujeme do vlaku. Ema nikde. Ema volá, kde jsme. Běžím ji naproti. Máme tři minuty. Ema nás vidí. Běžíme. Potím se. Jsme všichni. Vlak vyjel. Přichází průvodčí.

Takhle nějak jsme se ráno vydali směr Rataje nad Sázavou. Čekalo nás pár přestupů, ale nakonec nás pohltil Sázavský pacifik a už jsme si to pomalu drandili do výjezdní stanice. Zde už byla nastoupena autová sekce. Rychle vybalit, přebalit a přejet. Mezitím dorazili objednané lodě. Jelo nás celkově 36, takže na vodní hladinu přistálo osmnáct plastových lodí. Okolo druhé se celá flotila vydala směr první nesmělé proudy řeky Sázavy.

Sázava má několik krásných úseků. Bohužel ty nás minuly kvůli nedostatku vody. Dále má mnoho klidných částí, kde příliš neteče. Tyto úseky jsme si vychutnaly dosyta. Kromě toho má však velkou část jezů uzpůsobenou ke sjíždění, což lze hodnotit jako vynikající. Pustili jsme se tedy do prvního úseku, který nás zavedl do města Sázava.

Postupně jsme se seznamovali s dopravními prostředky. Padaly první vodní bity a kilometry. Trošku nás tlačil čas, ale vesměs to šlo. Zdolalo se i pár jezů. Tady musím poděkovat Zdendovi, který ochotně házel, přenášel a dumal, jak by šlo zařídit, abychom nemuseli mockrát lodě tahat.

Krátce před osmou naše lodě dosáhly kempu. Rychle vyběhnout, vybalit a postavit stany. Rozběhlo se kolo vaření, kdy se podával vynikající brambor s masovou konzervou a cibulkou. Jelikož zmizel vesměs všechen, lze považovat naše gastronomické umění v rámci vodáckých možností za obstojné.

Čas na vodě letí opravdu rychle. Takže najednou slunko bylo pryč a nás začaly trošku bolet ruce neb pádlování bylo dost. Nezbývalo než rozestlat a uložit své tělesné schránky do spacích pytlů a vychutnat si první vodáckou noc v kempu.

3. 7. den druhý, úsek Sázava – Hvězdonice

Probudilo nás zataženo, což bylo vlastně příjemné. Ono není nic moc zajímavého, když Vám do očí pere slunko a vy máte chuť ještě hodinku, dvě poležet. I tak okolo osmé vyskákaly postavy ze stanů a rozjel se kolotoč – mytí, snídaně, balení, převlíkání, odjezd.

Převážíme vždycky věci vozy, takže musíme počkat, než se vozová sekce vrátí. Mezitím jsme využili suprové skluzavky u zdejšího kempu a řádně se namočili, neboť už začínalo sluníčko opravu hřát. Po příjezdu řidičů už nezbývalo než naskočit do lodí a vyrazit. Jeli jsme vcelku na pohodu. Užívali si příjemného tepla, a i když to chvilkami zavánělo deštěm vodácký pán nad námi držel ochranou ruku. Jezy jsme zvládali v pořádku a pohotově. Bohužel nedostatek vody působil částečnou vodní turistiku, ale jelikož vodáci mají vesměs dobrou náladu, tak nám ji to nemohlo pokazit. Všechny posádky příkladně pádlovali a nenechali se rozhodit ani tu delším, tu kratším úsekem pěšky.

Kemp, kam jsme mířili se zcela lišil od minulého. Ten minulý patřil do kategorie mastňáckých. Našli byste tam teplou vodu, sprchy, dvě restaurace. Dnešní patřil do kategorie punkových. Našli byste zde suchý záchod, vodu v řece a milý kiosek. Zajímavé však je, že právě tenhle měl skvělé kouzlo. Umístěný byl kousek od jezu. Byli jsme v něm sami. A zdejší louka byla akorát pro našich řekněme osm stanů.

Započala příprava večeře. Čekali nás těstoviny a omáčkou. Trošku nás zklamaly naše plynové bomby, jež se dostaly na limit své kapacity, a tak uvařit vodu se ukazovalo jako čím dál těžší. Nakonec se to povedlo, ale už zase zapadalo slunku. Takže dojíst, přidat si, vyčistit chrup, umýt ešus a do spacáku. Musím říct, že ležet u jezu má své kouzlo, které mě spolehlivě uspalo.

4. 7. den třetí, Hvězdonice – Čerčany

Večer probíhala ještě velká diskuze nad dalším dnem. Nakonec se rozhodlo, že pojedeme kratší úsek a budeme se snažit na co největší pohodu. Prohodili jsme háčky, takže místo vedoucích a starších pádloval náš nejmladší potěr. Ze začátku to samozřejmě pro ně bylo těžké, ale zvládali to moc dobře. Dokázali i sjet nějaký ten jez a všechno jim šlo moc dobře a musím smeknout pomyslnou kapitánskou čepici, prostě šikulové.

Úsek byl poměrně krátký, ale počasí ukázalo svoji opravdu milou tvář, takže jsme stavěli několikrát na koupání a proběhla celá řada vodních bitev. Všichni řádně zmáčení jsme přistáli okolo páté v Čerčanech místu našeho noclehu.

V Čerčanech najdete opravdu velký kemp. Bylo zde i spousta stanů. Večer hrála kapela. Prostě takové vodácké sraziště. Opět se stavěli stany a opět proběhlo kulinářského okénko. Tentokrát naše chuťové buňky uspokojilo rizoto se zeleninou, sypané sýrem. Opět to nějak všechno rychle zmizelo, ač se mi nechtělo věřit.

Následovalo sportovní vyžití v podobě plážového volejbalu a přehazované. Další nadšenci se pustili do BANGU. Večer zase nabral rychlé obrátky a než bys řekl peřeje už padla tma a nocí znělo už jen pár kytarových tónů.

5. 7. den odjezdu

Ráno nás vzbudilo horko. Tenhle den patřil mezi opravdu letní. Nevím, kdo to měl náročnější, jestli vlaková sekce nebo vozová. Obě se okolo desáté vydaly na cestu. Obě zdárně dorazily k cíli. Náročnost dnů si vybrala svoji daň, a tak jak posádky aut, tak posádky vlaku mávnutím proutku usnuli a probudili se až ve Strakonicích.

Další vodní putování máme úspěšně za sebou. Bylo fajn. Přineslo kotel zábavy a nás teď malinko trápí jen to, kam pojedeme za rok. Snad bude o kapku více vody.

Sepsal vodácký pěško turista Hromada lidí (to je přezdívka)