Jak jsme vyrazili na turnaj v Kelímkách 12. 10. 2025¨

Jak jsme vyrazili na turnaj v Kelímkách do Českých Budějovic 12. 10. 2025

Na jaře nás napadlo, že rozšíříme náš sportovní záběr oddílu. Inu už jsme vyrazili na klání ve vázání uzlů, vybíjené nebo hokejbalu. Nyní nám o nos zavadil létající talíř. Kamarádi z oddílu v ČB pořádají už řadu let turnaj ve frisbee. Oni tomu tak však neříkají a z nějakého dávného hlediska ho označují jako kelímek, proto se jedná o turnaj v kelímkách. Z hlediska pravidel se jedná o něco mezi frisbee, házenou a fotbalem. Hraje se na góly, máte zde brankoviště, s kelímkem se nesmí běhat. Brali jsme to jako takové podzimní dobrodružství a přihlásili dva týmy, jeden z řad vedoucích a jeden z řad našich dětí.

Je nedělní ráno, krátce před osmou a pomalu dochází malátné postavičky. Scházíme se, povídáme si. Ema jde koupit s Naty lístky, Wořech spí. Jdeme do vlaku. Povídáme si, hodnotíme naše šance, průvodčí štípe lístky, Wořech spí. Vystupuje v jihočeské metropoli, běžíme na městskou, nasedáme do čísla šestnáct, Wořech spí. Vyskakujeme u Stromovky, pádíme skrz park, házíme si talířem, Wořech spí. Doražíme na místo konání, zdravíme se s ostatními týmy, převlíkáme se, Wořech si bere tepláky. Turnaj začíná.

Cekově se sešlo sedm týmů do dospělé kategorie a pět do dětské, což bylo tak nějak akorát. Organizátoři postavili tři hřiště, takže zápasy běžely docela plynule. Hrálo se dvakrát deset minut. Šli jsme se rozházet a za chvíli už nastoupili do prvního klání. Hřiště bylo daleko větší než při našich dvou trénincích na domácí půdě. Celkově ale zápasy i soupeři byly moc fajn. Hrálo se v docela velkém tempu a nebyla nouze o pěkné akce. Protivníci přeci jen dokázali, že hru hrají již nějaký ten pátek, takže měli lehce navrch.

Povedlo se nám vyhrát dva zápasy a dvakrát odejít poraženi. Poslední zápas už jme vynechali kvůli časovému presu. Dětský tým si vedl o fous lépe. Jednou prohrál a třikrát se radoval z vítězství. Celkově tak na něj čekal stříbrný stupínek, což se dá hodnotit velmi kladně. Kladně se ale musí hodnotit celá akce, které přálo i počasí, neboť na konci začalo vykukovat i sluníčko.

Dali jsme si na závěr pečeného buřta a potom už kráčeli směr městská. Ta nás vyhodil na nádraží. Následoval nákup pochutin na cestu vlakem a okolo čtvrté už nás vítalo strakonické nádraží. Ještě bych měl zmínit, že s námi a za námi dorazilo i několik fanoušků a vytrvale nás povzbuzovali, za což jim moc děkujeme.

Celkově se akce vydařila a za rok za kelímky vyrazíme nejspíš znovu.

Sepsal nebojácný brankář Hromada lidí (to je přezdívka)