Putování Sudslavickou stezkou 25.1.2025

Putování Sudslavickou stezkou 25. 1. 2025

Jako první letošní výlet jsme zvolili turistické putování. Nejednalo se však o ledajaké. Naše kroky si to namířily směr Sudslavická stezka a objevovali jsme nejen krásy zimní přírody ale hlavně hledaly poklad. Jaké to bylo, napoví pár následujících řádek.

Je chvilku po deváté a nádražní hala je plná postaviček. Míříme na další výlet našeho oddílu a účast je poměrně veliká. Tentokrát dorazili ve velkém jak dětští členové tak i vedoucí, takže nás je opravdu velká kupa. Do vlaku se ale vejdeme a Nikča šéf zájezdu jde bojovat s automatem a dostat z něj lístky. Daří se jí to, takže už jen necháme vlak chroupat kilometry a doufáme, že bude dobré počasí.

Vystupujeme na zastávce v Bohumilicích. Přepočítáme se, je nás více jak třicet a už nám Nikča dává pracovní listy a dle mapy kráčíme k prvnímu úkolu. Před nějakou dobou totiž pro zdejší stezku vznikl pracovní list, jež nutí návštěvníky k větší pozornosti, čtení informačních cedulí a k dalším aktivitám. Do listu se zapisuje tajenka, jež na konci dá kód pro zámek k pokladu.

Počasí na leden docela přálo. Bylo nad nulou a kolem řeky se drželo i trošku ledu. Šlapali jsme od zastávky k zastávce a postupně plnili úkol za úkolem. Občas jsme si putování zpestřili, to když Nikča hodila do stromu létající talíř a následně asi deset lidí pomocí šišek a klacků zkoušelo, zda uvíznul opravdu tak pevně, jak to na první pohled vypadalo.

Naši vodáci ťapali statečně a docela i rychle. Takže po pár pauzách jsme na nádraží zpět došli hodinku před odjezdem vlaku. Tady musím Nikče složit poklonu, jelikož měla v batohu připraveno spoustu další činnosti: buzoly, šifry, karty a jiné hry. Připravena byla prostě báječně, klobouk dolu. Před čtvrtou se přehnal kolem vlak, my naskákali do něj a pokračovali směr Strakonice. Už skoro za tmy jsme potom vyskákali ven a výlet byl za námi. Uvidíme, kam pojedeme příště, ale tohle bylo milé, lednové, zimní putování.

Sepsal chodec zimní Hromada lidí (to je přezdívka)