Výroční zpráva oddílu Podskaláček 2025
Výroční zpráva oddílu Podskaláček 2025
Venku sněží a rok 2025 je už pár dní minulostí. Přesto se vyplatí se na chvilku zastavit, zamyslet se a pokusit se ho shrnout v následujícím textu. Nebude to nic světoborného, ale třeba i tak přinesou řádky písmen nějakou myšlenku nebo důvod se zamyslet. Zda je to hodně nebo málo, musí čtenář posoudit sám.
Takže rok 2025 se nám vyloupnul hned v lednu do mrazu. První výprava byla vlastně na ledu, ale i tak byla krásná a hojně navštívená a tím, jako by určila úspěch i dalších aktivit. Celkově jsme zvládli pět jednodenních výletů a až na ten poslední do Prachatic, kdy přece jen hrál roli faktor počasí, brzké vstávání a podobně, tak všechny měli opravdu vysokou účast. Statisticky to jde vyjádřit číslem více jak dvacet pět dětí na jednu akci, což je prostě super. O tom netřeba vést diskuzi. K tomu vždy houf vedoucích a najednou nás byla grupa, že občas jsme trnuli vejdeme se, nevejdeme se do hromadného prostředku. Vešli jsme se. Nejhezčí to bylo asi v říjnu na Šumavě, kde jsme obsadili zcela ranní bus směr Nové Hutě. Ještě, že ten spoj je využíván spíše sporadicky. Bohužel na této akci bylo nejhorší počasí neb celá propršela, takže si myslím, že u členů asi nebyla hodnocena dobře, i když vimperské muzeum rozhodně stojí za prohlídku.
Osvědčilo se nám rovněž, že každou akci má na hrbu jiný vedoucí. Tady musím chválit staré bardy jako Daníka nebo Emu, ale vyzdvihnout musím i mladé tváře Páju, Pepu nebo Tomíka. Určitě jsem na někoho zapomněl, tak prostě všem, co pomohli a nebyli líní ráno vstávat a chtěli se věnovat dětem, což není málo.
Z tradičních akcí lze zmínit závěrečnou letní přespávací schůzku a vánoční setkání. Obě se těšily hojné účasti a využili jsme krásně areál, který můžeme skrze DDM využívat a jsme za to rádi.
Dalšími podniky se stali rovněž již tradiční čundr pro starší. Ten směřoval do kraje okolo Novosedel a krásně na něm vyšlo počasí. K tomu hezká krajina, prostě vše klaplo a já jsem za to moc rád. Podobná akce má v oddíle smysl a místo. Navážu hned 14 ročníkem mafiánské hry, jež se rovněž vyvedla.
Specialitou se stal výlet do lázeňského kraje Františkových Lázní. Jeli jsme tam vlakem a za pár dní viděli opravdu spoustu věcí. Na triku měl výlet hlavně Ema a ukázal, že dokáže vše hezky připravit, což jsme kvitovali. Osobně se mi líbilo i to, že jsme prostě jeli vlakem, což je sice drahé, ale má to určité kouzlo než auta, byť levnější, pohodlnější, a pružnější.
Zmínit musím také čtvrtý ročník šifrovačky. Akce se hezky rozrostla. Dorazilo více jak deset týmů a dle ohlasů byla hodnocena velmi kladně. Uvidíme, co přinese půl kulatý ročník číslo 5.
Specialitou roku 2025 byla naše první účast na tradiční akci pořádané kamarády z Českých Budějovic. Jednalo se o turnaj v kelímkách, což je turnaj s létajícím talířem, což je turnaj ve frisbee. Dali jsme dohromady dětský tým i tým vedoucích a příjemně si zaběhali, zakleli i zahráli. Nejspíš to dáme i příští rok, no uvidíme.
V názvu našeho oddílu najdeme slovo vodácký. Nepoužíváme ho často, ale v létě přece jen ano, tak letos jsme jeli směr Sázava. S organizací pomohli Tomík a Naty. Kdo neví, tak letos panoval hrozný stav vody, což zapříčinilo to, že den před akcí se měnila trasa, objednání lodí a všechno. Byl to mazec, bylo to na hlavu, ale skrze pomoc Natálky to šlo zvládnout. Píšu to sem i proto, že se občas najde nějaký ten rejpal, co by jel tuhle trasu a jinou a tak, ale ono to prostě v létě na našich tocích není jednoduché. Navíc naše vody se v zásadě projevují hlavně úžasnou pohodou a klidnou atmosférou množství kilometrů a stojaté vody navzdory, a to by dle mého názoru bylo fajn zachovat než se honit za peřejemi, obtížností a podobně.
Vrcholem naší činností je letní tábor. Letos se nesl v kulinářském duchu a tématu kuchařů. Hlavní etapovou tíhu nesli Pižla a Anička a i přes náročnost se všeho zhostily s nadhledem a poctivě, takže vše běželo hladce.
Jak vidím, jak zpráva kyne, je prostě vidět, že i letos toho nebylo mále a bylo to pestré. Vlastně jak o tom přemýšlím a vybavuji si střípky, tak mi zase naskakuje řada veselých momentů. Mám to štěstí, že jsem byl skoro na všech výše popsaných věcech a určitě mi to nemrzí a nechtěl bych ten čas dát něčemu jinému, neb věřím, že to má smysl.
Na závěr by to chtělo nějaké ukrutné, zauzlované zamyšlení či snad dokonce poselství. Nebojte, nebude to tak horké. Inu máme v oddíle spoustu malých členů, a to mě velice těší. Zkusil bych ale apelovat i přes super výsledky na jejich účast. Jsme oddíl, který se věnuje přírodě a rád do ní jezdí, jsme oddíl, který rád navštíví nějaké muzeum nebo kulturní památku, jsme oddíl, co chce jezdit na řeku a chce v létě tábořit. Jsme oddíl, co má celoroční činnost, která nekončí jednou schůzkou. Chceme, abychom se potkávali, učili a prožívali pravidelná dobrodružství. Proto pokud můžete a baví Vás to, jezděte naši malí vodáci i na akce, které nejsou na první pohled nějakou senzací. I taková turistická výprava, kde si ozkoušíte svoji výdrž, podíváte se po lese nebo zdoláte nějaký vrchol má svoje kouzlo. Proto bychom rádi, samozřejmě pokud bude příznivé počasí a podobně, pokračovali v tradici spíše výletů do přírody, než hledáním nějakých atrakcí v podobě heren a jiného.
Na závěr podruhé, ještě více zamyšleně k naší instruktorsko-vedoucí sekci. Máme to neskonalé štěstí, že máme poměrně dost vedoucích. Myslím, že jsme si je i docela hezky vycvičili. Jsou podnikaví, kreativní i zodpovědní. Pořád si myslím, že práce s oddílem a spolupráce s jinými vedoucími jim dá o pověstnou kopu zkušeností více, než nějaké nárazové školení, byť i to může mít svůj význam. Na druhou stranu se nám stále více a více objevuje takový určitý nešvar, nepěkná věc. Je s tím spojena jakási neaktivita, jakási neochota udělat trošku něco navíc, jakási možná lenost. Chybí nám prostě kusy, které by si chtěly připravit více jak jednu schůzku, věnovaly by se činnosti i mimo nutné aktivity a zkusily využít svoje nesporné dovednosti a schopnosti pro oddíl. Shrnuto, podrženo chtělo by to do budoucna sehnat pár dalších čistokrevných srdcařů, kteří by oddíl posunuli zase o kousek dál a přidali navíc mladý, čerstvý pohled.
Milý čtenáři, neber ty závěrečné odstavce snad jako nějakou zásadní stížností. Dá se to brát spíš jako přání někoho, kdo má oddíl rád, aby fungoval ještě o fous lépe, a to ve všech směrech. Protože usnout na vavřínech a myslet si, že se všechno dělá dobře, se dá velmi snadno. Jasně nikdy nebude nic dokonalé. Podobně jako tenhle text nebude nikdy bez chyby, ale proč se nesnažit, pokud je chuť, energie a nápady. Tak ať ti to Podskaláčku jde minimálně dál jako dosud, úspěšný nový rok 2026.
Sepsal tvořitel proslovů k významným předělům Hromada lidí (to je přezdívka)