Vodácký tajný čundr 18.4.-19.4.2026

Vodácký vandr 18. 4. – 19. 4. 2026

Na duben máme poslední roky připraven vždy takovou vycházkovou akci, které říkáme tajný vandr. Sbalíme se do krosen a vyrazíme se staršími členy oddílu směr vůně dálek. Podobně tomu bylo i letos.

Vše začíná ráno, svítí sluníčko a na nádraží doráží pár postav s krosnami. Naskakujeme do vlaku, který však není vlakem, ale autobusem neb je výluka. Dorážíme do Písku. Svítí sluníčko a nálada je fajn. Každá družina dostane jídelní lístek, nějakou tu korunu a hurá směr nakupování do zdejšího supermarketu. Za necelou hodinku se vrací obtěžkání úlovky. Někdo má marmeládu, někdo vajíčka, někdo závin, někdo kilo cukru, jiný maliny.

Balíme vše do krosen a začínáme do nohou dostávat první kilometry. Nejdříve se vymotat z Písku, což vlastně ještě není čundr. No a potom už kráčíme cestičkami a jarní přírodou. Nejdříve jsme v Oldřichově, potom v Nepodřicích a následně na rozhledně Velký Kamýk. Děláme si piknik a vaříme první dobroty v podobě instantních polévek. Dáváme si do nosu a při výšlapu na rozhlednu i do těla. Je to krásný tělocvik a je nám fajn.

Pokračujeme dále. Ukrajujeme kilometr za kilometrem. Dostáváme se do vesničky Brloh a tam nás zdejší domorodci pohostí. K cíli už máme jenom kousek. Některým z nás jde do hlavy trošku nostalgie. Přicházíme totiž do Jemnic sídla našeho kamaráda a táborového kuchaře Twigyho. Pár z nás sem jezdilo se toho sem najezdilo. Vítá nás Smajla a Lenča a my obsazujeme jejich stavení a začínáme dělat večeři.

Součástí gastronomického zážitku je i sladký dezert. Každá družina to pojala po svém. Někdo uvařil pudink, někdo polil ovoce čokoládou a potom je tady palačinková sekce. Ano dají se dělat palačinky v ešusu, ale chvilku to trvá. Jsou však lahodné a dobré. Malá nevýhoda je, že to chvilku trvá. Po dvou hodinkách má i tato družina hotovo.

Přesouváme se dovnitř a spouštíme variantu jedné deskové hry nazvané Trans Amerika. Malujeme koleje a večer hezky běží. Na závěr dáváme mafiány a kolem půlnoci už se očka opravdu klíží. Proto skáčeme do spacáků a užíváme si spánek.

Ráno nás přivítá krapet deště a obloha je taková jaká je. Drží nás optimismus podpořený vydatnou snídaní. Opět máme jednu družina, co se pustila do docela zajímavého experimentu míchaných vajec. Nutno je pochválit, že se jim opravdu zadařilo a skoro to vypadalo jako v nějakém hotelu. Následně balíme a po deváté vyrážíme směr Strakonice. Po cestě nás stíhají přeháňky, ale my stíháme krásné tempo a na oběd nás již vítá naše překrásné město.

Z posledních sil se plížíme k nádraží, kde je sraz. Tady vše rozpouštíme. Možná jsme lehce mokří, ale s tím se při čundru musí počítat. Akce je úspěšně za námi. Třeba bude i příští rok, uvidíme.

Sepsal vypravěč nepravděpodobných příběhů Hromada lidí (to je přezdívka)