Všech vandráků můza

Přišla k nám znenadání, 
hubená až hrůza, 
a řekla, že je múza, 
všech vandráků z Čech, 
to nebyl hřích, 
po nocích než po kytaře sáhla, 
tak nám chleba kradla, 
a čmárala po zdech. 

R:

Ha - le-luja, 
zavírá se brána, 
my zpívat chcem do rána, 
než napadá sníh. 
Ha - le-luja, 
kterou pak si dáme, 
než skončíme s ránem, 
na hřbitově obutých. 

Na Moravě, 
z demižonu dobré víno pila, 
tak mezi námi žila, 
spousty hezkejch dní, 
až jeden pán v limuzíně, 
začal po ní toužit, 
budeš mi holka sloužit, 
a oženil se s ní. 

R: ......

Každou noc po milování, 
skládala mu hity, 
a kašlala na city, 
na obyčejnej lid, 
za pár let, 
tahle múza dneska služka Mici, 
skončila na ulici, 
a pod mostem má byt. 

R: ......

Vraťte nám, vraťte nám, 
tu všech vandráků múzu, 
má roztrhanou blůzu...