Zahrada ticha

Je tam brána zdobená, cestu otevírá,
zahradu zelenou všechno připomíná.
Jako dým závojů mlhou upředených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.

Je to březový háj, je to borový les,
je to anglický park, je to hluboký vřes.
Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál,
v zahradě zelený, kde sis za dětství hrál.

Kolik chceš, tolik máš očí otevřených,
tam venku za branou leží studený sníh.
Zpočátku uslyšíš (zpočátku uslyšíš)
vítr a ptačí hlas, (vítr a ptačí hlas)
v zahradě zelený (v zahradě zelený)
přejdou do ticha zas (přejdou do ticha zas)

Světlo připomíná (světlo připomíná)
rána slunečných dnů (rána slunečných dnů)
v zahradě zelený (v zahradě zelený)
v zahradě beze snů. (v zahradě beze snů)
Uprostřed závratí (uprostřed závratí)
sluncem prosvíceným, (sluncem prosvíceným)
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.