Japonečka

V Yokohamě v přístavu kde noc vládne tmou
Loučil se tam námořník se svou dívenkou
A Japonečce malé slzičky stékají
Když jeho rety rudé slova lásky šeptají

Má Japonečko malá
Dřív než zvadne sakur květ
Tvoje láska neskonalá donese mě k tobě zpět

Ta chvíle odloučení, rozplyne se jako dým
A potom, děvče milé, budu navždy jenom tvým

Byl to onen námořník, co pro ženy žil
Co v každičkém přístavu z číše lásky pil
Na Japonečku malou už dávno zapomněl
Na její rety rudé, které kdysi líbat směl
Na Japonečku malou už dávno zapomněl
Na její rety rudé, které kdysi líbat směl