Jak jsme plavali v Horažďovicích 9.2.2019

Jak jsme plavali v Horažďovicích 9. 2. 2019

Únor měsíc to nevlídný, neb většinou jde bod mrazu velmi nízko, může i sněžit a zároveň pršet. Dny jsou krátké a samotný ten měsíc uteče jako voda, protože je rovněž krátký. Na druhou stranu milovníci bílé hmoty zvaní sníh ho mají rádi, neb mohou dosyta dovádět na horách a stavět sněhuláky jak se dá.

Náš oddíl původně chtěl rovněž jet za sněhem a to na Šumavu. Cílem se měl stát Boubín. Týden před akcí se ale přehnal i nížinami Strakonic hurikán sněhový a přivál někde i půl mětřík vloček. Jestli tady u nás to vypadá takto, jaké to asi bude na Šumavě, běželo nám hlavou. Během týdne následně došly zprávy, že tam jsou závěje více než metrové, popadané stromy a podobně. Říkali jsme si, zrušíme akci nebo vymyslíme náhradní řešení. Nakonec vyhrála možnost b a vybrali jsme jako správní vodáci vodní variantu v podobě aquaparku v Horažďovicích.

Sraz se nám tudíž v sobotu posunul na půl devátou. Jela nás taková malá skupina, ale co se dá dělat. Celkově jsme se vešli do dvou kupéček ve vlaku. Do Horažďovic se jezdí s přestupem, takže i my vyskočili z rychlíku do osobáčku. V městě, kde probíhají slavnosti medové kaše, vystoupila naše výprava před desátou a hurá na bazén.

Tam chvilku boj s paní pokladní, chvilku boj s turniketem, chvilku boj s převlíkáním a skříňkami a hle už nás vítá areál. Najdete zde vířivku, brouzdaliště, divokou řeku, bazén, tobogán a i jiné vylomeniny. Rozprchli jsme se a užívali si vodní dovádění. Při letmém rozhledu jsme zjistili, že se zde vlastně daleko více věcí nemůže, než smí. Všechny zákazy na nás křičely žluté cedule a posléze i paní plavčice. Vlastně jsem byl v duchu rád, že nás jelo méně než normálně, jinak by to dopadlo hodně špatně.

Vyblbli jsme se na bazénu dosyta. Někteří z nás se pomalu naučili plavat, viď Jonáši a i vyzkoušeli jízdu na tobogánu. Jiní zase nedali dopustit na rychlostí divoké řeky. No a mě osobně se nejvíce líbilo, když jsme rozhoupali v jedné kukani vodu nahoru a dolů. Akorát se tedy Daník a hlavní organizátor zájezdu praštil přitom do hlavičky, ale obešlo se to bez následků.

V jednu jsme opustili vodní ráj a šli se projít po městě. Dali jsme si rozchod a po něm už se muselo opět na vlak. Pod vedením Vořecha ještě proběhlo stavění sněhuláka, ale to již přijel osobáček, ten nás hodil na rychlíček a doma jsme byli dříve, než řekneš brouzdaliště.

Sepsal neúnavný chodec vodní hladinou Hromada lidí (to je přezdívka)