Kronika

Po roce opět proběhl na našem tábořišti v Kadově u Blatné letní dětský tábor, na kterém vyvrcholila naše celoroční činnost. Ať se to nezdá, necelé tři týdny uběhly jako voda a událo se v nich mnoho zajímavého, co by měly přiblížit následující řádky. Není možné do nich vtěsnat vše a vystihnout pohodovou a kouzelnou atmosféru, která na táboře panovala, ale pro ty co se nemohli našeho tábora účastnit, či jsou zvědaví, co všechno se u nás dělo a bylo pro účastníky připraveno, nechť se začtou do krátkého vyprávění.

 

TÁBOR KADOV 2012

( 18.7. - 4.8.2012 )

Díl první (ST 18.7 – NE 22.7)

Všechno začalo již o den dříve, v úterý, kdy se na tábor sjeli všichni vedoucí. Milý čtenáři, on totiž tábor nezačíná až dnem příjezdu dětí, ale je třeba všechno předem připravit. Navíc na našem táboře se střídají tři běhy, takže je nutné převzít tábor, zkontrolovat všechny stany, kuchyň a jiné. Řekneš si, to nic není, přesto tato činnost zabrala celý úterní den. Večer pak následovala velká diskuze a hlavně pře o rozdělení dětí do družin. Zde zbystřete všichni, co se domnívají, že rozdělení probíhá ledabyle, protože celá diskuze trvala přes hodinu a opravdu jsme se snažili vše vyladit a naladit tak, aby mohlo být zápolení vyrovnané. Bohužel již večer nám bylo jasné, že Pepa se prostě porazit víceméně nedá.

 

Středeční ráno vyrazila kolona aut směr Strakonice pro děti a my, co jsme zbyli v táboře, jsme pracovali na příjezdu a připravovali uvítání. Do oběda se dostavili všichni účastníci a mohla začít naše prázdninová pouť. Vznikly čtyři družiny, které nesly názvy:

 

Muchen Tuchen a.s.

A je to! v.o.s.

Montérky s.r.o.

Zloději n.o.

 

První den tábora je klasický. Proto, když napíšu dvojici her motýli a kouzelník, každý ví, o co se jedná. Přesto správně a ještě klasičtěji mělo přijít pořadí kouzelník, motýli. Kromě her došlo na vybalování, zabydlování a upravování stanů tak, aby se v nich našim dítkám po celé tři týdny krásně bydlelo.

Ještě by měla padnout zmínka o našem táborovém tématu. Jednalo se o různá povolání s hezkým názvem „Ten umí to a ten zas tohle.“ Každý den si jeden z našeho instruktorského týmu připravil jedno povolání a to nás provázelo celý den. Mohli jsme tak objevovat taje a úskalí různých činností, ať již pomocí zajímavých her, ale také díky různých praktických ukázek. Za každý den obdržela vítězná družina na památku certifikát, dokazující jejich bravurní zvládnutí daného povolání.

 

Ve čtvrtek nás čekalo povolání interesantní a přesto málo známé. Jednalo se o archiváře. Nemíním vysvětlovat neznalým, co skrývá oněch osm písmen. Děti čekalo několik běhacích her s různou tématikou, například proplétání se bludištěm nezvyklých rozměrů či rytí do sádrových dlaždic. Domnívám se, že si ho všichni užili, jak děti, tak vedoucí J. Nutno podotknout, že kromě denního programu obsahoval tento den i noční hru. (poznámka redakce: bez archiváře Hromady lidí by nebyla naše krásná kronika)

 

V pátek jsme se přesunuli do oblasti vědecké, kdy se z nás stali vědci všeho druhu. A tak se vyráběli přístřešky pro chování drobného zvířectva a následně došlo k jeho chytání. Nejspíš vynikne památný výrok na otázku položenou o poledňáku: „Kde je Jirka?“ Přišla odpověď „Šel na žáby.“ Tím si naši táborníci splnili Přírodovědu. Odpoledne pak běhali po táboře, jako chemici s lakmusovými papírky, aby zjistili správnou kyselost různých sloučenin. Nebojte, nešlo o chemikálie smrtelného nebezpečí, ale na druhou stranu i voda s nadměrně dávkovanou citrónkou, může způsobit zkřivení obličeje. I vědecké putování přineslo řadu veselých událostí, ale táborový den není natahovací, a tak i zde přišel večerní nástup, následné čištění zubů, zpívaná večerka a pak hurá šupky, dupky spát.

 

Sobota se nesla ve znamení sportu a zároveň zranění. Čekali nás totiž turnaje. První se odehrál v ringu a druhý ve fotbale. Bohužel došlo k dvěma zraněním. První si urobil Blažena, když si vyvrknul kotník. Druhé si pak udělala Sísa, když si narazila palec. Nejednalo se o první poraněný palec. Poznamenáno býti musí, že den předem si při svém po deseti letech prvním zápase ve fotbale zlomila palec naše zdravotnice Klausovka. Po obědě se značně zhoršilo počasí, takže pak již nešlo sportovat a všechno pomalu směřovalo k večeru.

 

Hurá a kde se vzala, tu se vzala, byla tu neděle. Den, kdy se vlastně nic neděje. Je to den návštěvní. Do tábora proudí davy rodičů a tašek sladkostí. Nevím, jak jí kdo trávil. Za sebe můžu říct, že jsem vyrazil s kamarády do cukrárny. Dal si tam pohár a latté a bylo mi dobře. Večer se návštěvní den projevil hlavně nadměrným množství papírků ve všech koších, ale také v okolí tábora. Nejlépe by bylo, kdyby někdo vymyslel samo rozkládací papírky, tím by nám ušetřil značnou bolest zas od neustálého ohýbání. Poznámka ekologického rázu devadesát devět procent papírků od bonbónů je plast. Neberte to zle, ale až budete někdy třídit odpad a vyndáte ze směsi již stý papírek od bonparů, tak vás napadne to poznamenat. (Poznámka redakce: Na táboře třídíme odpad na plast a směs, pakliže se ve směsi nalezne plast, musí se odpad znova ručně přetřídit) Neděle skončila, další týden začíná.

 

Díl druhý (PO 23.7 - NE 29.7)

 

Hned po nedělním volnu následoval velmi nabitý den ve znamení horolezeckého tématu. To měla na starost Prdka a ujala se ho ve velkém stylu. Nejen, že přiblížila namáhavost tohoto povolání, ale podařilo se jí společně s Vořechem sehnat i praktickou ukázku a tak jsme mohli všichni v odpoledních hodinách navléknout svá těla do horolezeckých sedáků a zkusit si slanit lom ve Slatině. Myslím, že do toho nakonec šli všichni. Někdo na lehčí trasu, jiný na těžší, ale adrenalin se kolem valil v hustém proudu. Nutno poděkovat Machrovi za příjezd, za to jak to celé pojal a za jeho přístup. „Peťo díky!“ Pro všechny z nás patřilo pondělí k velmi silným zážitkům.

 

Následující úterní den sic neměl tak napínavou složku neb v životě lékaře se neskáče ze skal, přesto se však představitel této profese zhostil své role na výbornou. Děti uviděly něco z práce s obvazy, naučily se ošetřit základní zranění na svých nejmenších členech družin, dozvěděly se o nových nemocech a tak dále. Vše zabaleno do několika vtipných her, které sice měli zdravotní tématiku, ale cvičili i jejich znalosti v šifrách, či orientaci v mapě.

 

„Hoří, hoří!!“ linulo se od středečního rána táborem. Neb hasiči ovládli celý den a každá z družin v něm hrála roli jedné z hasičských hlídek, jenž musí vyjíždět každou chvíli k neplánovaným zásahům. Za tímto účelem nám vznikly čtyři hasičská auta a také čtyři hasičské zbrojnice. Navíc po náročné práci čekala děti odměna. Přijeli praví hasiči. Měli svoje obleky, helmy, vybavení. Ukázali, jak vypadá takový správný zásah, půjčili dětem stříkačky, aby si vyzkoušeli, že není nikterak snadné jí udržet a zvládnout s ní uhasit požár. (poznámka redakce: stříkačkou myšlena hadice s proudnicí napojená na plovoucí čerpadlo)

 

Čtvrtek ovládla klasická náplň, která nechybí na táboře nikdy. Čtvrtek se stal olympijským dnem. Takže došlo k zapálení ohně, přečtení slibů a pak se všichni rozešli po sportovištích. Každý se snažil, jak nejlépe uměl. Padlo několik světových rekordů a myslím, že si všichni řádně a rádi zasportovali. Zbytek dne probíhala přírodovědná stezka a orientační běh.

 

Pátek začal pro naše účastníky již velmi brzy a to okolo páté hodiny ranní. Čekal je totiž výsadek. Tentokrát v denním pojetí. Pro ty, co neví, o co se jedná, tak věřte, že celá družina se se zavázanýma očima odveze na nějaké vzdálené místo a musí najít podle mapy co nejrychleji cestu zpět. Po cestě musí tu a tam plnit nějaké úkoly či hledat zprávy. Letos připravila zdatně celou akci Lenča a tak nezbývá než uznale ohnout chrbát, protože i dle ohlasů se všem celá hra líbila.

 

Sobota nás přivítala po ránu velmi horkým počasím. Čekalo nás povolání přeci jen trochu specifické a to IT specialista. Přece jen ještě nepatříme k táborům, kde je zavedena elektrika a hemží se to notebooky na každém rohu a síťovými hrami. Bohužel tento čas pomalu přichází, ale pokrok asi nezastavíme. Každopádně jsme se vrhli do světa virtuálního, kdy nejdříve došlo ke shazování serverů, v podobě hry štáby, přetransformované do počítačové hantýrky. Takže místo tanku běhal po lese Windows, místo pěšáka červ a podobně. Odpoledne pak došlo na stavění počítačů v rámci obchodní hry. Popravdě jsem ani netušil, že existuje tolik částí compjuteru J. A večer pak byl první táborák.

 

No a týden uplaval jako voda. Přišla neděle a s ní voda z nebe. Takže opět takový pošmourný den, kdy přijížděly návštěvy. My vedoucí přemýšleli nad programem na další týden, doháněli resty ve spánku a drželi služby na molu. Večer pak po odjezdu a západu slunce došlo na stezku odvahy. Napínavou záležitost, jenž všichni její účastníci znamenitě zvládli a je třeba zde uznale pokývat nad jejich odvahou.

 

Díl třetí (PO 30.7 - SO 4.8)

 

Než bys řekl švec, běžel poslední týden tábora a začali jsme hned zhurta v pondělí, kdy si známé duo K plus K připravilo povolání námořníka. Myslím, že bez něj by náš tábor vodácko-turistického kroužku byl neúplný. Vyšlo i částečně počasí, a tak si mohly děti dosyta užít všemožných her, které nebyly jen běhací, ale také zamířili i na rybniční plochu. A tak naše žluté loďky okusily opět pocit vody, stejně tak jako naši plavčíci, kteří nejen pádlovali, ale také tahali z vody tajné zprávy a podobně.

 

„Pro dnešek se stanete loveckými psy“, řekla Adélka na úterním nástupu, zcela oblečena do mysliveckého úboru s maketou pušky v ruce. A jak řekla tak se stalo J. Znalá zkoušek, které musí umět pes zvládnout, připravila pro děti různé hry, kde si ozkoušeli, že s mnohým má problém i člověk natož pak náš přítel čtyřnohý. Odpoledne pak děti čekala odměna. Přijeli se na nás podívat skuteční myslivci a jejich psi. Byla provedena odborná rozprava a zodpovězeny všechny zvídavé otázky. Dále následovala ukázka dovednosti jednotlivých pejsků. Děti navíc obdrželi různé drobné propagační předměty. Myslivci děkujeme!!!

 

Středa se vznášela ve velkém otazníku. Neboť nikdo z nás příliš netušil, co si ten, kdo si vzal povolání zahradníka, pro nás připravil. Popravdě si myslím, že ani on sám. Kupodivu se mu však jeho den značně vydařil. Nejdříve nechal děti stvořit velké hráze v korytě rybníka a pak jim ukázal místní pamětihodnost v podobě Kadovského viklanu. Myslím, že velmi silně zapůsobil i nápad, vzít děti do krámu na nějakou tu zmrzku a pamlsek. Kromě toho musím poznamenat, že tento den se Kachně narodil bráška, jméno má Matěj a váží přes čtyři kilogramy. Přejeme mu hodně zdraví, a aby se stal vodákem, až bude větší.

 

Čtvrtek patří k těm dnům, kdy všichni vědí, co přijde. Jen neví kdy. Má se totiž běhat poklad, hra dlouhá a náročná. Družina běží po šifrách dle mapy, zdolává několik kilometrů, musí ukázat, že dokonale ovládla táborové umění a dovednosti. Za odměnu jí však čeká plný kotlík sladkostí a navíc velká hrst bodů, která může rozhodnout o celkovém konečném pořadí víc, než kterákoliv jiná hra. Letos si vzal celou akci pod patronát Fanny (dnes mu říkáme spíše Fanda) a podařilo se mu urobit zajímavou trasu, okořeněnou dvěma azimuty. Celý závod vyhrál Pepa, který všem ukázal záda, podobně jako Bolt všem sprinterům. Další posty již měly menší rozestupy. Musím ještě v chvatu poznamenat, že proběhl po osmi letech i slavnostní obřad třech orlích per. Blaženovi se totiž povedlo velmi náročnou, a také čestnou zkoušku zvládnout. Patří mu tedy obdiv a holt, ale také místo v Knize cti. Bohužel celý obřad propršel silnou průtrží mračen, ale i tak atmosféra ohněm osvíceného kouzelníka byla báječná. Třeba příští rok bude proč tento obřad zopakovat a počasí tentokrát ukáže vlídnější tvář.

 

Pátek jest dnem vyhodnocovacím a uklízecím. Vedoucí dopoledne připravují diplomy a táborák. Do toho již probíhají drobné práce uklízecí, aby se vše druhý den podařilo stihnout. Dopoledne se uskutečnily Giga hry. Nutno oznámit, že největší po 137 letech J Podařilo se na ně po dlouhé době vyčlenit čas, zmotivovat děti a přesvědčit dvě dvojice vedoucích, aby se ujali role hecířů a soutěžících, kteří vedou svůj tým, jdou do všeho naplno, vymýšlejí strategie. Zároveň však nedebatují s rozhodčím, nejsou naštvaní, že prohráli a ctí heslo výhra není všechno. Za to jim patří dík. Vznikly nám dva týmy, a to růžový a černý a ty se rozešly nerozhodně pět ku pěti. Co nabídne příští 138. ročník se uvidí. Dle bulvárních zdrojů má však již hlavní organizátor Hromada lidí vymyšleno několik velmi zajímavých soutěží. Záleží však, jestli hlavní sponzor akce Vořech s.r.o. společně s reklamní společností Fanny a.s. uvolní potřebnou finanční částku na podporu celé akce J. V podvečer pak došlo na vyhlášení a rozdělení cen.

 

Pořadí družin bylo následující:

1. Muchen tuchen a.s.                 683 bodů

2. Zloději n.o.                             504 bodů

3. Montérky s.r.o.                        479 bodů

4. A je to !!! v.o.s.                       424 bodů

Bodování jednotlivců po ruce nemám a také si myslím, že není úplně rozhodující a navíc nepochybně bude zveřejněno na našich stránkách. Aktem vyhodnocení v podstatě celý tábor skončil. Následovalo házení do vody, vydatná večeře a nakonec táborák.

V sobotu se pak všechny děti vydaly v autech rodičů domů a my uklidili celý tábor a v neděli ho předali dalšímu běhu. Tím skončil další tábor našeho oddílu a my se těšíme, a doufáme, že i vy, na další zase za rok.

 

Ahoj

 

Plusy:

• Suprové děti, až na malé výjimky jsme neměli žádné problémy s chováním, a také z dřívějších ročníků poněkud peprný slovník se umírnil.
• Vynikající nasazení při hrách.
• Snaha o plnění tábornických zkoušek. Nepoměrně větší aktivita než v loňském roce.
• Žádné větší zranění. Jeden vyvrknutý kotník a zlomený palec je dle mě ok.
• Kamarádství a ohleduplnost celého kolektivu. Myslím, že letos jsme měli celistvou partu 25 dětí, které drželi spolu.
• Téměř každý instruktor měl co dělat, aby zamáčkl slzu, když děti na posledním nástupu zatleskaly jako dík za hezký tábor. Nutno podotknout, že tento čin nepamatují ani ostřílení účastníci táborů (a to jich za sebou mají více než 25 jako instruktoři). 
• Vynikající scénky u táboráků.

 

Mínusy:

• Nedělní počasí. Propršené obě neděle nepamatujeme již dlouho.
• Nebyla klouzačka. (Ty, co znají z loňska velmi velký hit. Vodní skluzavka.)
• Nikdo neudělal táborový výrobek hodný uznání na zkoušku Nože, pily, sekyry.

 

Všem zúčastněným děkujeme !!!

Vodácký oddíl Podskaláček Strakonice

 

Za krásné shrnutí letošního tábora patří dík Hromadě "Liborovi" Lidí :)