Voda Otava 4.9.-5.9.2021
Voda Otava 4. 9. – 5. 9. 2021
Rozhodli jsme se, jelikož nám nevyšlo stihnout vodu v létě, stihnout alespoň malé vodní putování zkraje podzimu. Volba padla na nejbližší vodní tok, tedy naší milovanou Otavu. Celkově se přihlásilo 29 lidiček, takže jsme vypravili krásných 14 plavidel.
Sobota 4. 9. den vyplutí
Sraz byl naplánován na 8:30. Hlavní balicí síla už pracovala pilně od osmi. Vyndávali se lodě, stany, pádla, vesty, vařiče a jiné propriety. Následně došlo k vázání lodí na káry. Měly jsme dva řidiče odhodlané řídit káry a to Koudyho a Pytlíkovo brášku. Děti vyrazily na autobus a první vlna lodí do Horažďovic. My jsme s Wořechem začali dávat věci do aut, Prdka dovezla jídlo a čekali jsme na návrat Koudyho. To se stalo poměrně záhy, takže jsme dovázali poslední lodě, nacpali oba vozy až po střechu a jelo se.
V Horažďovicích už nás čekal zbytek výpravy. Proběhlo převlékání a rozdělení do lodí. Vždycky je to trošku loterie, kdo s kým bude v plavidle. Chci poděkovat Cukříkovi, že si vzal dva háčky. Okolo dvanácté jsme konečně dali lodě na vodu a jelo se. Čekal nás úsek Horažďovice-Katovice. Úsek spíše klidnější a vyplněný pěknou řádkou jezů. První byla hned Krupárna, snad nejhloupější jez na řece. Nechápu, že se tu něco neudělá lépe, ale co se dá dělat. Zvládli jsme to a hurá dál na Mamlase. Tam jsme už mohli krásně sjíždět. Sice v jednom, ale daleko lepší než přenášet 14 lodí, to je docela náročné.
Počasí nám přálo, takže se naše obličeje začaly barvit pomalu do červena. Přálo však vodním bitvám i klidnému soulodění. Oběd jsme podávali ve Střelských Hošticích. Podávali jsme vysočinu, okurku, sušenky a jiné dobroty. Tady se s námi na čas rozloučil Wořech, který jel dobývat ztracenou fotbalovou slávu. No úplně se mu to nepovedlo, prý hřiště rozhodčí byli proti a tak večer přijel na kontě s jasnou prohrou 4:1.
Naše výprava plula dál. Zvládla i katovický olej a v půl šesté jsme zakotvili ve zdejším kempu. Vybrali jsme zadní část kempu, abychom nerušili. Začal ten pravý mumraj. Nejdříve se stavěli stany. Koudy jel s Naty pro věci. My začali vařit. Podávala se tradiční vodní chuťovka lunchmeat, brambory, cibule. Vařiče vařily trošku pomaleji, takže první porce se podávala někdy okolo osmé, ale vedoucí jedli spíše za tmy. Mezitím se vrátili řidiči, děti si vzaly věci a došlo i na nějaké sportovní aktivity. Protože k vodě patří ohýnek, tak jsme zakoupili nějaké to dřevo a udělali malý oheň. Kytarové neumění šířila Hromada lidí neb kvalitnější hráči šetřili síly na pozdější část dne. Mohlo však dojít k oprášení klasických vodních hitů, které prostě k této akci mají patřit a je třeba zpívat řádně, od plic a zvesela, aby kemp věděl, že ho dobyla parta strakonických vodáků. Potom jsme si zazpívali táborovou večerku a hurá do hajan.
Vedoucí se ještě přesunuli do zdejšího stánku. Zbylí kytaristé vybaveni hudebním umem, sluchem a chutí hrábnout do strun vytáhli své nástroje a jali se šířit slávu starých trampských songů. Teplota částečně klesala, ale to stejně nezabránilo zalehnutí pod širák a kochání se hvězdnou oblohou.
Neděle 5.9. doplutí
Většinou u nás vaří Koudy. Je to tím, že ráno má špatné spaní. Od té doby, co však zabrousil do stavu manželského, spí lépe. Tudíž jsme začali vařit ráno s Pytlíkem a Zdendou. Umyli jsme kotlíky, začali vařit čaj, krájet buchtu a podobně. Koudy převzal správu na vařením polévky. Nasypal všechny pytlíky a vytvořil solidní koncentrát francouzské pochoutky. Vypadalo to na šmakózní pochutinu, když tu najednou asi vítr nebo nějaká jiná síla shodila celý kotlík na zem. Podařil se zachránit jen zlomek, naředit ho vodou a následně podávat v druhém nálevu. Děti jsme vzaly na rozcvičku i na čištění chrupu. Odpustila se jim prohlídka stanů, místo toho se měli balit věci, což se ukázala jako fuška.
Později se bořili stany, mylo nádobí a podobně. Ač jsme se snažili tak na vodu jsme šli po jedenácté. Naše flotila však nabrala rychlé tempo a už za chvilku nás vítaly milé Strakonice. Už zbývalo jenom zvládnout peřeje, dát svačinu na Ostrově a už jsme tahali lodě směr kopec s klubovnou. Proběhl tradiční rej, nošení věcí, přenášení, uklízení a balení a hle před příjezdem rodičům bylo vše hotovo. Rozdali jsme dravou zvěř, zkontrolovali, zda nikde nic nezbylo a po půl třetí voda skončila. Byla to jen taková vodní ochutnávka, ale stála za to a jsme rádi, že jsme využili volného víkendu a děkujeme vodáckým božstvům za skvělé počasí. Snad v létě dáme něco delšího, uvidíme.
Sepsal chvilku kormidelník, chvilku háček Hromada lidí (to je přezdívka)