Setkání vodáků na Kadově 24.4. - 26.4. 2015

Setkání vodáků 24.4. - 26.4. 2015 na Kadově

O dubnovém víkendu proběhla velmi zajímavá a ojedinělá akce, které se účastnili skoro všichni naše vedoucí, a tak je třeba se o ní zmíniti. Jednalo se o setkání všech generací vodáků, které prošly všemožnými oddíly, které kdy existovaly. Setkali se zde vedoucí, kteří vedou oddíly dnes s těmi, co tak činili před mnoha desítkami let. Potkali se zde lidičky, které mají v tom pozitivním smyslu na svědomí mnoho táborových staveb na Kadově s těmi, kteří se nyní pokouší postavit novou bránu. Šlo o setkání veliké a dlouho plánované. S tím, že my tzv. mladí jsme trošku pomáhali, aby vše řádně běželo a fungovalo, ale na druhou stranu velké penzum práce zařídila stará škola :-). Tak jaké, že to bylo? To ti poví milý čtenáři následující řádky.

Pátek 24. 4. 2015

Nervozita je poměrně vysoká. Nikdo totiž neví, kolik lidí na Kadov dorazí. Ale obavy byly zbytečné od cca. čtvrté hodiny se začaly trousit houfy lidiček. Postupně lidé parkovali auta, stavěli stany a začali v klidu debatovat. My dorazili asi v pět. Pomohli roztahat vodu, roznést lavice do jídelny a pak ještě dopřipravili táborový oheň. Z houfů se stávaly davy a než zapadlo slunko, bylo rozhodnuto urobit společnou fotku. Tak se i stalo a pak se vše přesunulo k slavnostnímu ohni.

Dorazili i páni hudebníci, krásných pět kytar bylo připraveno rozezvučit své struny. Nejdříve ale došlo k slavnostnímu zahájení. Dřívější vedoucí oddílů zapálili vedlejší malé ohně a pak Buvár z nich oheň hlavní. Hranice se vzplála a struny kytaristů začaly znít. Dřevo pomalu praskalo, jeden táborový hit šel za hitem a pomalu se přidávaly i hlasivky všech. Bohužel přece jen duben je ještě měsícem studeným, a tak přece jen po cca. dvou hodinách nás již zábly ruce. Takže se pak hudba přesunula na hořejší část tábořiště a většina lida s ní.

Mnoho účastníků se nevidělo dlouhé roky. Takže o vzpomínky a povídání nebyla nouze. Kytara nepřestávala hrát a velmi příjemný a široký shluk vodáků se začal rozcházet ke spánku spíše až s vycházejícím sluncem.

Sobota 25. 4.

Pro většinu začala sobota až spíše polednem. Počasí nám přálo, a žlutý mozol krásně hřál. Došlo na vybalení a připravení starých fotek a kronik. Byly k vidění knihy dávné například kroniky z let 1970, ale i některé současné výtvory například z roku 2000. Během prohlížení připravili důchodníci (oddíl starších vodáků) rožeň na prase a počali ho pomalu pécti.

Krásné počasí donutilo nás sportovce jít si čutnout do balónu. Nakonec se sešlo poměrně dost stejně smýšlejících nadšenců. Hrálo se na dva týmy tzv. mladé a tzv. staré. Kdo byl kdo, nechám na Vaší fantazii. Kopalo přes více než hodinu a půl a výsledek stál skutečně zato. Pozitivní hlavně bylo, že se nikomu nic nestalo :-). Po fotbálku přišel na řadu ještě volejbal, kde se propotily zbylá trička. Náš oddíl během toho vymyslel etapovou hru na tábor a sobota postupně přešla k večeru.

Večerní program napřed spustilo podávání prasete a pak při tomto popcornu se začaly promítat stará videa z táborů, některá dokonce ještě černobílá a pak ještě pár set archivních fotek. Komentovalo se, smálo se a občas se někdo z místních na barevných obrázcích ani nepoznal.

Okolo desáté začalo lehce pršet, ale déšť nemohl narušit skvělou atmosféru setkání. Opět se začalo hrát na kytaru a opět se celé sezení značně příjemně protáhlo.

Neděle 26. 4.

Ráno jsme rychle vstali a začali pomalu balit. K úctě ostatním návštěvníkům je třeba říct, že pomáhal s uklízením opravdu každý. Lavice zmizely zpátky do srubů, odpadky namířily směr igelitové pytle. Nádobí ztratilo mastnotu a špínu a vrátilo se čekat do polic na letní tábor. K polednímu bylo vše tzv. v cajku a mohlo se vyrazit domů. V tu dobu se v tábořišti nacházelo už jen pár zbylých a potom, že se zde za víkend vystřídala možná dvoustovka lidí, nebylo ani památky. Uvidíme, jestli se něco podobného opět zopakuje v budoucnu. Byl to vlastně první sraz pro všechny vodáky za jejich více jak čtyřicetiletou tradici. Akci však lze hodnotit zcela kladně až bombasticky.

Plusy        

Hojná účast všech generací

Přátelská atmosféra vodáckého typu :-)

Hudební doprovod / už dlouho jsme si takto nezapěli

Ochota všech pomoc s organizací a přiložit ruku k dílu

Mínusíčky

Lehký déšť

Studený rybník :-)

Těsná fotbalová prohra mladších :-)

Ještě by to chtělo zmínit jednu věc. S přípravou atd. mělo co do činění více lidí a vyjmenovat je by zabralo pár řádků, ale někdo musel vše dát do pohybu, dát impuls. Někdo musel urgovat, aby se zajistily fotky, někdo musel na výboru připomínat, že se to má uskutečnit a následně trochu zahudrovat pro to a tamto. Jinak by se to celé připravovalo ještě dalších deset let. No a ten kdo to všechno jaksi prostě rozběhl a stále tlačil před sebou, byl jednoznačně Klaus. Což znamená, že pokud bychom měli někomu poděkovat, že setkání proběhlo tak je to on. Díkkk!!!

Sepsal účastník již nyní legendárního vodáckého setkání Hromada lidí.