Jak jsme vozili podsady 16.4.2016

Jelikož se nezadržitelně blíží táborová sezóna, začal náš oddíl již pomalu, polehoučku s přípravou na tenhle letní podnik. No a jako vhod přišla možnost zisku nových podsad, za slušný peníz. Podmínkou, ale byl jejich odvoz z tábořiště. Neváhali jsme ani chvilku a uskutečnili za tímto účelem brigádnickou sobotu, která dle mého názoru vejde do dějin, jako ta, při níž se najelo nejvíce kilometrů za den, jak kolcem, tak auty.

Vše začalo v sobotu ráno okolo půl osmé, kdy se sešla skupina osmy statečných u klubovny. Napřed bylo nutné naložit káry, díky Davidovi od Anety (řečeného Éros) jsme měli k dispozici i jednu super výkonnou, k ní nutno započítat jednu vodáckou a pak jednu od pana Pytlíka. S tímto vybavením se vyrazilo vyzvednout Jägra a pak hurá na podsady.

Na tábořiště jsme dorazili tak nějak v devět a dali jsme se do práce. Problém se ukázal v tom, že nešlo zajet auty až zcela k místu, kde se podsady nacházely, ale auta zůstaly cca. 200 metrů od něj. Všechno se tedy muselo poctivě vzít do rukou a odnést. Zpočátku nám v žilách kolovalo odhodlání a chuť, později však spíše únava. Jako dobrý se ukázal Vořechův nápad využít místní kolec, čím vznikl výše zmíněný rekord.

Po asi hodině vožení, došlo k přivazování, což byla dost alchymie. Jak tam ty podsady dát, jak zakurtovat, aby nevypadly? Zde se řádně zapotily praktické mozky našich technicky založených členů, ale po zralé diskuzi vše zvládly a s připevněným nákladem by nepohnul ani tajfun. Auta pak vyrazily směr náš Kadov a na místě zůstala jen teoreticky smýšlející trojice gymnazistů.

Ti dostali hlad, a tak vyslali nejvousatějšího, aby ukořistil někde nějaký proviant. Zbylí dva mezitím vozili jedna báseň, až všechny skládky byly až na pár pavučin prázdné. Vousáč se za hodinku vrátil s trochou salámu a pečiva, sluníčko odhalilo svojí tvář, řeka krásně šplouchala a chvilku to vypadalo jako na pikniku, než na brigádě. Idylka, ale skončila návratem kárové kolony.

Znovu vázání, donesení ještě dalších věcí jako stolů, židlí, kolců a ostatního. Tentokrát se zlepšila logistika vázání, a to o přibližně 200 procent (počítáno dle objemu naloženého). Nutno zmínit, že naše řady rozšířila sličná znalkyně loveckých psů Adélka, takže další pár práce chtivých rukou se mohl vyřádit. Kolem půl páté jsme se vydali opět směr Kadov.

Po cestě se ještě jedna část stavila pro buřty, abychom si těmito výrobky z čistého masa doplnily již velmi prořídlé zásoby energie. Na základně tedy došlo k rozdělání ohně, pečení a pak až k vykládce. Do ní nám začalo jakoby na osvěžení lehce pršet. Na druhou stranu nás to, ale mocně urychlilo a po sedmé již auta svištěla hurá domů.

V půl osmé jsme vypojili káru a odvezli jí do loděnice, uklidili všechny ráčny, provazy a další vázací prostředky, utřeli si pot z čela a vydali se domů. Naše dvanácti hodinová brigáda skončila a my doufáme, že nové stany naši členové ocení a bude se jim v nich trávit táborový běh lépe, než dřív.

Nutno jest zde poděkovat statečné brigádnické posádce onoho sobotního letu:

Vojtovi za to, že držel statečně prapor za ne jeden, ale dokonce dva oddíly, a to Bušmeny a Mokrou stopu a skutečně vydal nasazením minimálně za pět jejich členů.

Anetce, která v podstatě po většinu brigády byla jako jediná zástupkyně křehkého pohlaví a jela jako namazaný šroub, navíc nám sehnala na pomoc Davida.

Davidovi za sehnání a zajištění další káry, která rozhodla, že jsme nebrigádničily do druhého dne.

Jiřímu, jenž ač je v tréninku neváhal vzít za vděk, si jít za posilovat přehazováním podsad.

Koudymu, Pytlíkovi a Vořechovi zdatným řidičům aut, ale hlavně kár, za šoférské, ale i vazačské dovednosti a um.

Jaromírovi, který jako jeden z mála dokázal nejen zapojit ruce k dílu, ale ještě navíc se podíval po krásách okolí.

Adélce, jež neváhala si dát za den dvě brigádnické poslání a posléze fungovala i jako večerní řidič-taxi.

Hromadě lidí (zařizovatel), jenž disponuje dostatečným pamětním aparátem, aby zaznamenal jemné nitky tohoto sobotního příběhu a přenesl je do textového editoru.

Sepsal ještě v pracovních rukavicích navíc vypůjčených pracovní specialista na fyzicky náročné práce Hromada lidí (to je přezdívka známá v pracovním kolektivu)