Vltava 1.7-5.7.2016

zápis devadesátý ...

 

Voda Vltava 1.7. - 5.7. 2016

Letošní rok jsme se rozhodli k podniku odvážnému, a to vyzkoušet s oddílem řeku na jednu stranu provařenou a připravenou pro vodáky se vším možným zázemím, na druhou stranu řeku údajně přeplněnou, komerční a drahou. Jednalo se o Vltavu a jaké to bylo přiblíží pár následujících řádků.

1.7 – pondělí

Prázdniny začaly, sluníčko převzalo vládu a prvních pár statečných lidiček se sešlo u klubovny. Jede se totiž na vodu a musíme začít balit. Společně s Pauzou tak nosíme dolů pádla, vesty a stany. Pak přichází Smajla a s jeho pomocí dáváme dohromady vázání prvních lodí. Doráží Twigy a váže se i druhá kára. Na všechno máme popruhy, a tak není třeba ani mnoho gumicuků. Postupně přichází i děti a cpeme jejich bagáž do aut. Po doražení posledních řidičů je již čas vyrazit. Je pět hodin odpoledne a letošní voda začíná.

Po cestě se naše kolona drží pohromadě. Naše výprava čítá pět aut, 11 lodí, 8 dospělých a 15 dětí. Až na drobně a chybně trefenou odbočku v e Volarech cesta probíhá dobře a po sedmé hodině nás vítá Vyšší Brod. Zahajovací místo snad pro vodáky v celém povodí. Stany jsou všude, aut nevídané množství a všude lidští mravenci – štěbetají, běhají, užívají si volna.

Najdeme místo k táboření přímo u řeky. Rozbíjí se stany a staví ležení. O soukromí zde ale nemůže být žádná řeč, jsme vlastně jen součástí davu :-). Chvilku drnkneme na kytaru, která se ale posléze trošku rozbíjí a pak již se necháme unášet hukotem řeky do říše snů.

2.7 – sobota

Vstáváme brzy, okolo sedmé neboť řidiči musí dopravit naše vozy do posledního kempu. Já mezitím s Mončou chystáme snídani v podobě sekané a čaje. Děti pomalu balí stany a uklízejí své věci. Děláme tzv. sekané hamburgery a servírujeme je na pádlovém tácu s kečupem a hořčicí. Ještě než dojíme, jsou řidiči zpátky. Následuje dobalení, přesun všech věcí na káru a pak hurá do lodí a jedeme.

Množství lodí na vodě je opravdu značné, ba bych se nebál říct nekonečné. Hned u prvního jezu se tvoří fronta. My přenášíme a pak hurá dál. Naštěstí rafty (devadesát procent loďstva) jsou oproti našim svižným lodičkám velmi pomalé. Takže na dalším kilometru jich několik desítek předjíždíme. Následuje přece jen uklidnění a první větší vodní bitvy a soulodění.

Ten den nás čekalo asi 20 kilometrů a přece jen panovaly obavy, zda to zvládneme v rozumném čase. V polovině cesty přišla svačinka s konzervou a jablkem. Plavba nám ubíhala a co se musí Vltavě nechat tak prostě teče a pro vodáka je opravdu jak dělaná. Najdete zde malé peřeje, větší peřeje, zajímavé zákruty, ale všude je průtok velký, koryto členité a podobně. Jen prostě těch lidí, těch lidí o trošku míň bylo by pro vodácký oddíl přece jen lepší.

V pět naše pádla dobyli kemp. Twigy nám mezitím zajistil pěkné místo, kde vyrostly naše stany a k tomu i jeden instruktorský přístřešek. Ten se stal jakousi stage, kde se zahrálo pár písniček na pěti strunou kytaru. K večeři se podával hovězí guláš, jež zdárně doplnil možné úbytky energie. Bohužel před desátou se zatáhlo a spustil se vytrvalý déšť. Ten trval až do ranních hodin a propršel naše stany i přístřešek.

3.7 – neděle

Mokré věci bylo nutné dát sušit, takže jsme s výjezdem trochu počkali. Během toho se utvořil debatní kroužek nad citrónovou bábovkou, hovězím gulášem a výtečným čajem. Sluníčko trochu svitlo, a tak jsme využili jeho přízně a pustili se dál směr Český Krumlov. Tentokrát nás nečekalo mnoho kilometrů, takže zbylo více času na kochání, povídání a vodní bitvy. Těsně před třetí mohli háčci, hlásit, že vidí kapitána Twigyho, který nám celou vodu převážel věci, ale taky se staral o jídlo a materiální zázemí.

Tentokrát se spalo v kempu u Krumlova, na kopci. Stany znovu vyrostly a po svačině a koupání jsme nabrali směr místní zámek. Byla by škoda ho nenavštívit a nepokochat se jím, a tak se naše vodácké uskupení prolnulo s masou turistů a vydalo se ztéct místní hradby. Potom se šlo podívat na místní medvědy a všechno bylo zakončeno rozchodem.

Pak návrat do tábořiště a příprava večeře. Brambory a uzeným přišly náramně k chuti. Domnívám se, že nám lehce záviděl celý kemp. Pak již tradiční večerní štěbetání, večerka a hurá do spacáků a spát.

4.7 – pondělí

Tento den nás čekalo hojně jezů. Všechny byly v podstatě v Českém Krumlově. Všechny byly uzpůsobené sjezdu, ale každý měl jistá úskalí. V tom prvním byla velká boční vlna, v tom druhém zase boční a v posledním zase sice moderní koberec, po kterém to ale vůbec, opravdu vůbec nejelo. Hlavně ne raftům, takže zde vznikla několika hodinová fronta. Naší posádce to vcelku šlo a až na onen druhý jez, kdy se některé lodě cvakly a jiné potopily, se podařilo nástrahy Krumlova zvládnout dobře.

O to zaslouženější pak byla svačina doplněná limonádou. Řeka dál pěkně tekla, a to až ke Zlaté Koruně, kde jsme spali. Twigy opět čekal s celým svým arzenálem a my v klidu rozbili ležení a dali se do míčových her. Potom jsme chvilku drnkli na kytaru, pojedli něco brambůrek a křupek a hodili šlofíka.

Málem bych zapomněl, že tento den došlo k oslavení Danovo narozenin. No a jak jinak než vodáckým cvaknutím, pořádnou vodní bitvou a následně sladkou odměnou. Není nic fajnovějšího než slavit narozky na vodě.

5. 7 – úterý

Kemp ve Zlaté Koruně ležel v údolí, a tak sem sluníčko zavítalo docela pozdě. Tím nás nechalo pěkně vyspat a nabrat síly na poslední plavbu vody 2016. Jednalo se o krátký úsek cca. 7 kilometrům. Vyplněný byl ovšem mnoha událostmi.

Nejdříve došlo k tomu, že Motyka byla stržena do vody roštím. Prostě a jednoduše jí dostala jedna z větví při břehu. Pak došlo k velké bitvě všichni versus Pauza. Několik lodí přišlo o háčky a vznikla dokonce i jedna sólo loď.  Někteří členové si i pár set metrů zaplavali. Inu proč ne.

Pak už přišel kemp U Kelta, kde se nacházely naše auta a káry. Došlo k vylodění, naložení, rozloučení a postupnému odjezdu směr Strakonice. Jelo se přes České Budějovice a okolo půl páté se auta, lodě i děti vrátily zpět ke klubovně. Vodácká kapitola Vltava 2016 se uzavřela a my již řešíme, cože to pojedeme příště. Vodě odvážně – třikrát zdarec, zdarec, zdarec!!!

 

Sepsal turista vodního ražení, který jako jeden z mála zná jemný rozdíl mezi cvaknutím a potopením  (Hromada lidí – to je přezdívka přátelé)

 

Plusy

Pauza :-)

Twigyho zázemí

Dobré počasí

Dobrá parta

 

Mínusy

Fronty na jezech a v některých případech neohleduplnost raftařů

Deštivý druhý den

Pošramocená kytara

 

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.