Okoř

Na okoř je cesta jako žádná ze sta,
vroubená je stromama.
Když du po ní v létě,samoten na světě,
sotva pletu nohama.
Na konci té cesty trnité, stojí krčma jako hrad.
Tam zapadli trampi, hladový a sešlí ,
začli sobě notovat

R:
Na hradě Okoři světla už nehoří,
bílá paní šla už dávno spát.
Ta měla ve zvyku,podle svého budíku,
o půlnoci chodit strašívat.

Od těch dob co jsou tam trampové,
nesmí z hradu pryč.
A tak dole v podhradí se šerifem dovádí,
on jí sebral od komnaty klíč.

Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
nikdo nebyl dopaden.

Šerif hrál celou noc mariáš
s bílou paní v kostinci
místo aby hlídal
zuřivě ji líbal 
dostal z toho zimnici

R: ......