Pověste ho vejš

 
Autor: Michal Tučný, Harlej

Na dnešek jsem měl divnej sen:
Slunce pálilo a před salónem stál v prachu dav
V tvářích cejch očekávání
Uprostřed šibenice z hrubých klád
Šerifův pomocník sejmul odsouzenci z hlavy kápi
A dav zašuměl překvapením
I já jsem zašuměl překvapením
Ten odsouzenec jsem byl já
A šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:

R:
Pověste ho vejš, ať se houpá

Pověste ho vejš, ať má dost
Pověste ho vejš, ať se houpá
Že tu byl nezvanej host


Pověste ho, že byl jinej
Že tu s náma dejchal stejnej vzduch
Pověste ho, že by línej
A tak trochu dobrodruh.

Pověste ho za El Paso
Za Snídani v trávě a Lodní zvon
Za to, že neoplýval krásou
Že měl country rád
Že se uměl smát i vám.

Nad hlavou mi slunce pálí
Konec můj nic neoddálí
Do mých snů se dívám z dáli
A do uší mi stále zní
Tahle píseň poslední!

Pověste ho za tu banku
V který zruinoval svůj vklad
Za to, že nikdy nevydržel
Na jednom místě stát.

Nad hlavou mi slunce pálí
Konec můj nic neoddálí
Do mých snů se dívám z dáli
A do uší mi stále zní
Tahle moje píseň poslední.

R: ......

Pověste ho za tu jistou
Který nesplnil svůj slib
Že byl zarputilým optimistou
A tak dělal spoustu chyb.

Pověste ho, že se koukal
A že hodně jed a hodně pil
Že dal přednost jarním loukám
A pak se oženil a pak se usadil a žil...

R: ...... 3x

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.