Proklínám

 
Autor: Janek Ledecký

Prázdnej byt je jako past, kde růže uvadnou.
Potisící čtu Tvůj dopis na rozloučenou.
Píšeš, že odcházíš, když den se s nocí střídá,
vodu z vína udělá, kdo dobře nehlídá.

R:

Píšeš:
Proklínám, ty Tvoje ústa proklínám,
Tvoje oči ledový, v srdci jen sníh.
Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž, oči oslepnou, ať do smrti seš sám.


Tvoje oči jsou jak stín a tvář den když se stmívá,
stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád.
Sám s hlavou skloněnou, všechny lásky budou zdání.
Potisící čtu Tvůj dopis na rozloučenou.

R: ......

Píšeš:
Proklínám, ty Tvoje ústa proklínám,
Tvoje oči ledový, v srdci jen sníh.
Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž, oči oslepnou, zůstaneš sám.

Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž, oči oslepnou, ať do smrti seš sám...

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.