Výroční zpráva oddílu Podskaláček 2019

Výroční zpráva oddílu Podskaláček za rok 2019

Chvilku už nám běží rok plný dvacítek a tak je čas trošku si zabilancovat, možná se zamyslet a shrnout cože jsme v tom našem oddíle dali dohromady. Inu řečí čísel to bylo osm jednodenních akcí, dvě víkendové akce, jedna voda a jeden tábor.

Když jsme u těch akcí jednodenních tak hned zkraje roku jsme jeli ve vodácké linii, neboť první dvě akce byly plavecké. Nejdříve jsem uspořádali vodácké závody na strakonickém plavečáku a potom protože na Šumavě řádila sněhová kalamita jsme vyrazili do Horažďovic na bazén. Trošku mě mrzí slabší účast hlavně na vodáckém klání, jelikož tak nějak mi přijde, že když jsme vodáci, měli bychom mít vřelý vztah k vodě.

Následovala Mafiánská hra a její devátý ročník. Tady vyšlo docela dobře počasí a hlavně po dlouhé době dorazily i všechny oddíly co měly, tudíž účast přesáhla minimálně 50 dětí, což považuji za dobrou vizitku, navíc pokud si dobře pamatuji, vítězný diplom putoval do naší stáje.

Mezi další povídání musím vložit krátkou zprávu o začátku září, kdy i zásluhou náboru a na něm dobré práce BB, Naty a dalších se povedlo získat celou řadu nováčků a co je ještě lepší ti nováčci chodili celí podzim, samozřejmě ne všichni zvládli nástrahy našeho kroužku, ale zůstalo jich docela dost.

Proto potom zářijový výlet do plzeňské zoo byl poměrně divoký na organizaci, kdy více jak třicet lidiček bojovalo s výlukou českých drah. Všechno se ale povedlo dovést zdárně k cíli a myslím, že se to i dětem líbilo.

Víkendové akce proběhly na Kadově. První Kadov se konal z jara a snažil se dát hlavně našim starším členům poslední možnost si ho užít jako člen. Originální byl již transport na tábořiště a to pěšky z Mračova. Druhý Kadov proběhl na podzim a stal se akcí s největší účastí. Přes 50 vodáků si zvolilo základnu Kadov jako svůj víkendový domov. Počasí vyšlo nádherně, a i když asi nějaké hry byly více běhací domnívám se, že je třeba malé členy před táborem tužit.

Takovou nedílnou klasikou je voda. Letos se dokonce jel i klasický úsek ze Sušice do Strakonic. Přihlásil se neskutečný balík členů, takže nám nestačili ani lodě. Mysleli jsme si, že budeme největší parta na vodě, ale předčil nás nějaký zájezd z klatovského gymnázia, jež bylo okolo stovky. Stejně však byl krásný pohled na naší flotilu žlutých lodiček. Navíc díky i poměrně četné účasti vedoucích se dařilo na jezech a jinde netvořit fronty a vše zvládat svižně.

Vyvrcholení léta přinesl tábor. Letos jsme cestovali po státech. Průběh tábora řídila neohroženě letka našich mladých instruktorských letušek. Zázemí a technickou stránku věci zase držela v ruce četa mladých stevardů. Díky tomu mohla řada starších kapitánů jen vše nahlížet z povzdáli a jen tu a tam udělit radu z kapitánského můstku. Již během přípravy ale i během celého běhu se odvedl hezký kus práce a všem co jsou za to zodpovědní , patří velký dík.

Pracovní nasazení na brigádách se letos dařilo taky velice dobře. Za zásadní však musíme zmínit nasazení při pomoci se svatební akcí, která proběhla na Kadově 11. 5. 2019. Neboť málokdo ví, že během týdne před, se kadovské tábořiště celé zametlo, postavily se záchody, zprovoznily centrály, ale hlavně se přivezly a zrekonstruovaly 4 velké pivovarské stany, rozendaly se do nich lavice a stoly a podobně. Prostě celá ta monster akce, kde bylo víc, jak 120 lidiček by se bez pomoci kluků a holek, vlastně kamarádů a kamarádek v pruhovaných tričkách, sukních, ponožkách a podobně nemohla podařit a za to jim patří obrovský a nezapomenutelný děkan.

A dostáváme se ke konci hlášení. Samozřejmě všechno růžové úplně nebylo. Prvním takovým nešvarem je tu a tam určitá neschopnost instruktorstva vymáčknout se a dát vědět jestli pojedou sem nebo tam. Děje se tak často před táborem, kdy jsou počty nejdůležitější. Druhý je účast a aktivita na schůzkovém poli. Hranice mezitím nemůžu přijít a nechce se mi a mám proto 100 a 1 objektivní důvod je totiž velmi, velmi tenká. Těžko se potom vysvětluje, proč někdo na schůzku jde a někdo ne. Na druhou stranu ti co dorazí, asi chtějí věnovat dvě hodiny své energie nějaké činnosti s dětmi a to se musí cenit. A jestli si přitom zlepší zpracování míče nebo reakci prstové soustavy v mačkání displeje, je vlastně jenom bonus  navíc. Co vidím za důležité je snažit se dostat do našich malých vodáků přece jen trošku tábornických dovedností, především šifry a uzle.

Končit by se mělo kladně, a tudíž nelze jinak než vyzdvihnout suprovou účast našich členů na akcích, kdy snad kromě hokejbalu všude bylo více jak 20 členů, což už dlouho nebylo a nás to těší velmi.

Na závěr snad jen popřeji oddílu, aby se mu dařilo stále jako letos, aby se vyvíjel, aby neseděl na zadku a zkoušel nové věci, nové směry, nové aktivity a stále dávala dohromady takovou partu kamarádů jako dosud.

Sepsal kronikářský učeň Hromada lidí (to je přezdívka)