Výroční zpráva oddílu Podskaláček 2023
Výroční zpráva oddílu Podskaláček 2023
Již sice běží pár prvních statečných dnů roku 2023, ale myslím, že docela vhodný čas juknout se směrem vzad a zkusit zavzpomínat co se nám v tomto roce, kde jsou dvě dvojky, jedna nula a trojka povedlo, realizovalo a uskutečnilo.
Hned v první řadě se musím zastavit u té troky s nulou. Pokud je hodíme za sebe v napsaném pořadí, vznikne nám číslice třicet. No a právě tolik letos slavil náš oddíl. Alespoň podle dochovaných zápisů a vzpomínek se okolo roku 1993 začala scházet malá parta lidiček, která pomalu rostla, měnila se a po různých turbulencích se dostala až do roku 2023.
Uspořádali jsme proto v září 2023 velkolepé oddílové oslavy. Byla to docela zábava a musíme ocenit, že pomohla celá řada ochotných rukou. Na druhou stranu malinko nás mrzela účast dřívějších členů. Dojmy z akce proto zůstaly sice moc pěkné, al e někde v duchu, vzadu hlodá nenaplněný potenciál.
Oddíl jinak pracoval tradičně. Proběhly jednodenní akce v počtu šesti, kdy se povedlo nastavovat kormidlo aktivity tak, že se chceme vždy někam hezky pěšky podívat a donutit naše mladé členy, aby se hýbali, pokud možno co nejvíce. Účast patřila k velmi příjemným a tak se nám ťapalo po vodňanských stezkách, vimperských hvozdech nebo píseckém sněhu z vesela a po vodácku. Na sněhovou evakuaci z píseckého nádraží nezapomenou účastníci, domnívám se, velmi dlouho.
Na vícedenních akcích nás čekal snad již tradiční čundr pro starší, víkendová Kvilda a především poznávání Adršpašských a Broumovských skal. Vyrazili jsme s vlastním busem, měli nádherné ubytování v malebné obci u polských hranic a hlavně za pět dní poznali tolik věcí jako jindy za celý rok. V myslích zůstane určitě i jízda skrze safari v Hradci Králové.
Letní sezóna patří tradičně dvěma mezníkům. Prvním z nich byla voda. Nezkrotné vlny nás tentokrát zavedly až ke Znojmu na řeku Dyji. Myslím, že ještě nikdy v historii oddílu jsme tento tok nepluli. Byl to zážitek z krajiny, vody, lidí kolem. I cestování vlakovými spoji bylo velmi dobrodružné. Druhým mezníkem se stal tábor. Tentokrát laděný do tématu Rychlých šípů. Taktovku pevně držel Daník a udával precizně táborové etapové tempo.
Máme štěstí v oddíle, že ty roky jím prošlo spoustu úžasných a svébytných osobností. Řada z nich se rozhodla věnovat se více práci, jiným koníčkům nebo cestování. Menší řada se ale rozhodla věnovat jednu z nejcennějších komodit, kterou člověk má a nazývá se čas našemu oddílu a činnosti v něm. Za to jsme neskutečně rádi a vděční. Postupně nám ze začínajících vedoucích, kteří byli rádi, pokud připravili jednu hru na schůzku, vyrůstají dospělí vodáci a vodačky a těm opravdu už nechcete dvacetkrát všechno opakovat, proto je nutné spoléhat přímo na jejich zodpovědnost, že přinesou, co měli, že zařídí, co slíbili a že přijdou včas, pokud mají. A oni to krásně vesměs zvládají a není důvod na ně nebýt hrdý.
Osobně si myslím, že velmi často platí, že pokud něco chci udělat, tak dokážu najít cestičku, aby se to povedlo co nejlépe. Naopak pokud něco udělat nechci, tak si najdu tisíc výmluv, aby to nešlo. Podobně to je s prací pro oddíl. Najdete kamarády, kteří i přes náplň úkolů z práce vyrazí kácet do večera dřevo a úkoly vyřeší v nočním režimu. Máte kamarády, kteří Vám budou tvrdit, že půl dne nošení podsad zásadně ovlivní jejich budoucí uplatnění na pracovním trhu. Těm prvním říkáme nosné pilíře a každý oddíl jich potřebuje co nejvíce. My máme to štěstí, že jich ještě pár máme, ale rozhodně pomalu mizí a nevidím široké zástupy dalších. Proto pokud mám oddílu něco popřát do roku 2023, tak aby se někde vylouply, objevily a přiložily podstatně podstatněji ruku k dílu.
Sepsal autor projevů prezidentských kandidátů Hromada lidí (to je přezdívka)