Ohře 2.-6.7.2015
Zápis šedesátý osmý ...
Ohře 2. - 6. července 2015
V termínu od 2. – 6. července se uskutečnila tradiční letní voda. Letos se rozhodlo, že naše pádla budou zdolávat Ohři, tedy řeku ležící v blízkosti Karlových Varů a hradu Loket. Celkově nás jelo 26 lidiček, z čehož 24 vytvořilo 12 posádek a 2 se stali tzv. suchými vodáky, jelikož nejeli v lodích, ale tvořili nám zázemí v podobě přejíždějícího auta s károu, v níž byly naše věci.
Čtvrtek
Okolo půl třetí za slunného počasí jsme se sešli u klubovny a jali se nakládat všechno možné. Postupně došlo na pádla, lodě, vesty, stany, vařiče, míče a mnoho jiného. Pak se dostalo na lodě. Celých 12 ks bylo naloženo na 2 káry a ty zapřaženy za osobní vozy Funnyho a Twigyho. No a poté již hurá na sraz u zimního stadiónu. Tam jsme dodali do aut dětské osazenstvo a naše kolona mohla vyrazit. Jeli jsme 6 vozy směr Plzeň. Cesta poměrně ubíhala a někdy kolem osmé jsme již viděli údolí Ohře. Dostat se do kempu Šabina však nepatřilo k nejjednodušším. Značení selhalo, a tak byl příjezd více než dobrodružný. Vše se, ale zdařilo. Kemp byl rozlehlý a útulný, avšak vlastně bez tekoucí vody, jež suplovala roura umístěná za mostem ve vesnici.
Začalo se pomalu smrákat, ale 4 odvážní hoši se rozhodli ještě převézt svá auta do posledního kempu, odkud pak bylo v pondělí třeba jet domů. O tom, že cesta nebyla tak snadná jak se zdálo, že se na trase nacházelo vela překážek, by šlo psát celé hodiny, ale pro vodu to není až tak důležité. Do Šabiny jsme se pak vrátili před půlnocí. Rychle vyhledat něco k jídlu a pak místo na spaní a první noc na vodě začala.
Pátek
Ráno nás probudilo horko, a tak již o sedmé se rozproudil naším stanovým městečkem slušný šum mluvidel. Okolo osmé již Brm stavěla na snídani. Okolo desáté jsme se poprvé koupali. Bylo třeba převést ještě pár aut, což statní řidiči a Lenča učinili a pak v poledne již lodě přistáli na vodu a jelo se. Posádky jsme utvořili dle zdatnosti. S menšími vodáky jeli vedoucí, starší kusy si pak již musely poradit ve vlnách sami. První úsek patřil k těm kratším a klidnějším. Docházelo, ale velmi často k jeho zpestření vlivem lokálních přeháněk, vodních bitev a dalšího.
Ve dvě odpoledne jsem se pak zastavili na chutnou svačinku, kterou doplnilo další koupání a boj s mořskými řasami, které se dají báječně vrhat jako bojové nástroje. Poté pak již hurá do lodí a klidným tempem se dojel zbytek trasy.
V kempu nás již čekal Brm a Twigy. Postavily se stany, rozdaly se věci. Pomalinku přišel čas na večeři. Výdej energie si vybral své, a tak guláš zahučel do našich žaludků, jak nůž do povoleného másla. Následovalo rokování, povídání, hraní na kytaru a další. No a pak již šupky dupky do stanů, případně pod širák a vychutnávat další sluncem prohřátý večer na vodě.
Sobota
Slunečné počasí nás neopustilo ani další den. Brm nám k snídani upekla v Lidlu skvělou bábovku a kdo měl ještě chuť, dorazil se gulášem. Pak již nastal frmol balení a uklízení. Vše se vcelku zadařilo a po desáté již naše lodě opět lechtali vodní hladinu. Tento den nás čekalo něco okolo 20 km. S tím, že jsme projížděli Loktem a jeho krásným okolím. Kochali jsme se, pádlovali, blbli a podobně. Naše rychlost však nepatřila k nejvyšším, a tak když jsme okolo druhé robili pauzu a svačili ještě nás více, než polovina trasy čekala. Avšak vodák jest tvor nezdolný a dobrého ducha neztrácí, takže jsme, zatli zuby a pádlovali o trochu usilovněji, čímž se nám zdařilo před sedmou zdolat cíl, což byl již námi vytoužený kemp u fotbalového hřiště.
Tam jsme opět rozbili tábořiště a následoval již známý kolotoč vybalování, jezení a tak dále. Večer pak zpestřilo fotbalové klání. Hráli jsme v podstatě všichni. Jen ne všichni vydrželi do konce. Výsledek sice nakonec dopadl jednoznačně, ale předvedená hra jednoznačná nebyla. Nechyběly obětavé skluzy, heroické sprinty, odvážné výpady a precizní obrana. Na konci z každého jen lilo a všichni uvítali po krátkém odpočinku možnost vykoupat se v tekoucí Ohři.
Večer se pak nesl tentokrát v duchu lidového kecání a vyprávění strašidelných historek.
Neděle
Ráno opět vykouklo slunko a začalo ostře hřát. Přes den pak teploty došly až k 30stupňům. Brm udělala k snídani výborné párky, jež nás zasytily a dodaly potřebnou energii. Kdo byl na sladké, zase neodolal křupavým kuličkám s mlékem. Balení už nám šlo přece jen lépe, co se do rychlosti týče. Horší to bylo jaksi s objemem neboť auto a kára začaly pomalinku přestávat stačit.
Krátce po desáté jsme vypluli. Čekala nás opět delší etapa vyšperkovaná několika zajímavými místy na řece. Nejdříve, ale došlo ke klasickým vodním bitvám, a také ke cvaknutí některých lodí. Inu nevyřízené účty včerejšího dne bylo třeba splatit. Navíc pravidelné chlazení horkých hlav nás zachránilo od úpalu a úžehu.
Projeli jsme Karlovy Vary pomocí vedlejšího kanálu a jeli dál. Cesta poklidně ubíhala a přiblížil se jeden z vrcholů vody – cvičná peřej Hubertus. Pro představu milý čtenáři jednalo se o něco jako peřeje u nás ve Strakonicích, ale v trošku těžším podání. Sice se někteří tzv. cvakli, ale i přesto to byl pro všechny neopakovatelný zážitek. Navíc se pak řeka rozproudila a začala o pravdu téct. Sice zde byl značný nedostatek vody, takže občas docházelo k drhnutí, ale jelo se fajnově. Chvilinku poté co kukačkové hodiny odbyly sedm ,už jsme viděli postavu Brambory, jak nám kyne z kempu v Radešově. Na večeři v podobě těstovin se těšila celá banda, a tak nepřekvapí vůbec, že nezbylo zhola nic.
Poté došlo k hudební produkci kdy sladké dřevo uchopil i Mr. Bizon a dal nám ochutnat něco táborových evergreenů. Zpívali všichni a večer rychle uběhl a došlo na čas jít spát. Trochu se ochladilo, ale nedbali jsme na to.
My vedoucí šli opět pod širák, doufajíc, že slibované bouřky se nám vyhnou. Nevyhnuli, a tak kapky zkraje druhé večerní začali bičovat náš přístřešek pod oblohou. Někteří se schovali rychleji, jiní pomaleji. Sledovat rozsvícenou oblohu blesky, ale bylo skoro až strašidelné. Mnoho našich členů možná ani ve stanech nepostřehli, že je bouřka a jaká. Déšť se valil v proudech, vítr ohýbal stromky. Naštěstí se asi po hodince vše uklidnilo a počasí nastavilo opět svoji milou tvář. O tvrdosti spaní některých našich členů svědčí to, že se mnozí z nich potom co ráno vylezli ze stanů divili, jako že mají mokrý stan. Inu čerstvý vzduch dělá svoje.
Pondělí
Poslední den, poslední klasické kolečko – snídaně, baleníčko, uklízení atd. No a pak ještě jednou dát lodě na vodu a hurá do Vojkovic místa odjezdu. Řeka opět příjemně plynula a tekla. Přece jen zas takové teplo nebylo, takže se nekonalo ani tolik vodních bitev. V poklidu jsme se po poledni dostali do cíle. Teď nastal ten správný mumraj. Vyndat lodě, odvázat provázky, koňajdy, konve, vysušit lodě a další. Pak lodě dát na káry, rozmístit věci a lidi do aut, přivázat lodě a další nutnosti. Tohle všechno mezi asi dalšími třemi vodáckými partami, co konali to samé. Inu zadařilo se, ale chvílemi šlo o hektické záležitosti.
Pak následovala poslední paštiková svačinka od Brm a pak již společné foto a hurá do vozů. Řidiči si sedli za volant, zvěř naskákala na sedačky a jelo se. Cesta ubíhala až do chvíle, kdy Twigymu na káře odstřelil popruh a jedna loď začala vlát. Naštěstí Vořech odvážným manévrem Twigyho upozornil, takže stačil zastavit, než bylo pozdě. Převázali jsme vše a jelo se dál.
Po cestě jsme zastavili na Kadově nechat tam lodě a pak již hurá do Strakonic. Zde již čekali rodiče a převzali si své ratolesti. My ještě uklízeli vesty, pádla, rozvěsili mokré stany a další potřebné věci a pak okolo sedmé uzavřeli kapitolu Ohře 2015. Velmi povedená voda uběhla ale velmi rychle. Kam nás povedou kroky příště, ví náš hlavní vodní organizér Brm. Údajně trochu odpočineme v dlouhých štrekách a vydáme se na Otavu. Avšak není důležité ani tak kam, jak s kým a s touhle partou co byla letos na vodě, bych rád jel i za rok a vlastně jedno jakou řeku. Vodě třikrát zdar!!!
Plusy
Super počasí
Vynikající jídelníček
Dobrá parta (až na pár zlobilů a notorických zapomínačů)
Dobře sjízdné jezy
Mínusy
Bouřka poslední den
V některých případech velmi plné kempy
Poděkování!!!
Twigymu a Funnymu přemísťování kár!!!
Řidičům za výdrž při transportu!!!
Brm za organizaci, vaření a zázemí!!!
Vořechovi za obětavost (kdo ví, ví, kdo neví, nemusí)!!!
Vodácké moudro
Vodák může ztratit pádlo. Neomluvitelné!!!
Vodák může ztratit ešus. Trestuhodné!!!
Vodák může ztratit háčka. Nepředstavitelné!!!
Nesmí, ale ztratit dobrou náladu, proto se voda jezdíJ!!!
Sepsal kormidelník ze sekce lehce pokročilé Hr. Lidí.