Vasil No.14 26.12.2015

Vasil No.14 26. 12. 2015

Hned krátce po vánočních shonech a jejich vyvrcholení u stolu s kaprem a stromečkem s dárky se konal letošní Vasil, a to v termínu druhého svátku vánočního. Milá a vlastně vodácko – rodinná akce nechyběla ani letos v našem kalendáři.

Sobotní termín nám vlastně vcelku vyhovoval, jelikož bylo možné se druhý den trochu prospat, a tak nic nebránilo vypravení. Nakonec se nás sešlo okolo čtrnácti ( z našeho oddílu), což je počet  výtečný. Kromě toho samozřejmě dorazili i další návštěvníci, čímž se sál u Puškina pěkně zaplnil. Nešlapalo se sice na hlavu jako v jiných ročnících, ale i tak si na Zálesí našly cestu mnohé boty.

Celý večer otvírala hlavní hvězda programu MaMuMa. Byla to pro nás trochu škoda, neb přece jen než člověk nasaje řádně atmosféru festivalu a popovídá se všem, chvilku to trvá a už Vám hraje oblíbená skupina. První půlka jejich setu tak proběhla velmi klidně, jen s aplausem. Ve druhé se objevili i odvážní tanečníci a přece jen se pod pódiem trošku zatančilo, zaskákalo a zaskotačilo, díky tomu pak došlo i na pár přídavků.

Jako druzí vystoupili bardi z Českých Budějovic Potrubí. Dali průřez novějšími plackami a na závěr rozeskákali sál ranní rosou, nohou bosou. Vzduch v sále zhoustl a nálada gradovala. Přídavky byly nutností. Čas lehce pokročil, přece jen organizační rozpis kapel doznal jistého asi hodinového skluzu.

No a již na pódium kráčí třetí uskupení Tvar bez formy. Přijeli z Prachatic a rozšířili počty nováčků na Vasilovi. Myšleno, že hrála kapela, jež ještě Vasila neokusila. Těžko se mi hodnotí jejich vystoupení, které jsem, ale celé probyl na sále a i na parketu, vlastně v jedné z prvních řad. Nejsem kritik hudební, sluch nemám a předpokládám, že z uměleckého a třeba i z jiných hledisek lze hodnotit vystoupení kluků velmi vysoko. Z hlediska, ale rozjetého fanouška po dvou pro mé ucho kapelách, na něž se dá skákat, zpívat si texty a blbnout, přišlo těleso s hutnou hudbou, zajímavými texty, ale působící tak nějak lehce depresivně. Jeden z ohlasů prohlásil, jestli má každý člen kapely stejný setlist, protože mu přijde, že každý hraje něco úplně jiného a dohromady to nějak neštimuje.

Na poslední Mrazák, pak museli již naše maličkosti vyjít na šumavský vzduch, čekajíc na odvoz. Ten nás naložil a dovezl směr bydliště. Tudíž nevíme, jak vše proběhlo, ale myslím, že podařilo vše zakončit a zbylí návštěvníci rádi zatančili a propotili pár triček.

Povedená, rychle uběhlá akce, která na Vánoce již neodmyslitelně patří se dle mého názoru opět vyrazila a zamlženými okny starého roku, lze vyhlížet v tom novém jubilejní patnáctý ročník.

Výletník do vísek šumavských Hromada lidí