Výroční zpráva oddílu Podskaláček 2018

Výroční zpráva oddílu Podskaláček 2018

Čas běží jako splašený býk, takže rok 2018 už je minulostí a tím se nám navlékl další korálek na šňůrce s názvem činnost oddílu Podskaláček. Oddílu vodáckého a turistického, oddílu, který se snaží zkoušet všemožné aktivity. I v roce 2018 přibylo pár netradičních akcí, ale došlo i na starou známou klasiku. Celkově jsme dali dohromady osm jednodenních akcí, dvě víkendové a jednu vícedenní akci. K tomu nutno připočíst tradiční stálice vodu a tábor.

U těch jednodenních musím vypíchnout hned tu lednovou v podobě expanze do hlavního města a zdejšího skákacího parku. Počasí sice nepřálo, ale hojná účast a vodácká nálada nám dodaly síly a užili jsme si celý den v metropoli krásně. Od září přišel i příval nových členů a tak výlet na Lipno i do Tábora se pyšnil opravdu hojnou účastí. Stranou nezůstala ani naše vlajková loď, co se týče pořadatelského kormidla, a to mafiánská hra, letos již s číslem 8.

Víkendové akce můžeme rovněž rozdělit na tradiční a novinkovou. K té tradiční patřilo listopadové Zálesí, které se však pyšnilo vysokou účastí, neboť 27 dětských účastníků si už dlouho nepamatuju a jsme za ně moc rádi. V květnu roku 2018 jsme však dokázali pokořit další milník. Vzali jsme si s Jaromírem na starosti takzvané Kadovské hry, kam jsme pozvali oddíly z Budějovic a všechny vodácké strakonické. Celkově dorazilo okolo šedesáti dětí a s doprovodem jsme se přiblížili k magické stovce lidí na Kadově. Twigy měl trošku neveselou tvář, ale zvládl to a uvařil moc dobře.

V rámci vícedenních akcí a tradičních jarních putování jsme tentokrát zaměřili svou pozornost na Českou Kanadu. Vyrazili jsme do oblasti Jindřichohradecka a strávili na začátku května krásné dny ve vísce Lomy Kunžak.  Pěkné prostředí, jízda dobovým vlakem a další atrakce, prostě suprový prodloužený víkend, který lze jen a jen doporučit.

A teď k dvěma klasikám bez nichž není harmonogram oddílu úplný. Jedná se zaprvé o vodu. Ta mířila letos opravdu mimo a netradičně. Mnozí nám říkali, že jsme blázni. Já si to i chvíli myslel, když jsem k tomu ostatní ukecal. No a hle, vyšla z toho příjemná voda Morava, kterou nám kdejaký usedlý strakonický vodák bude závidět. Zážitků z té vody máme dosti, viz zápis v kronice.

Tábor 2018 se nesl v tématu pohádek. Nutno připomenout, že pod svá bedra si etapovku vzaly naše mladé slečny, trošku starší slečny zase poctivě vařily a díky nim a jejich nasazení se zadařilo celou akci uspořádat. Bohužel trošku nám klesnul počet účastníků a i díky závěrečnému exodu zranění se pohybovaly počty družin na velmi nízkých číslech. Přesto se povedlo udělat pěkné tři týdnu jak pro dětské osazenstvo tak i pro vedoucí a za rok vyrážíme jednoznačně zas.

Kromě dětských akcí se činilo i instruktvorstvo. Hned v březnu dobyla parta nadšenců ledový ostrov Island. V září zase podobná skupina turistů pokořila Skotsko. Kromě delších výletů jsme se snažili i sportovat a to na turnaji v hokejbale a volejbale. Bohužel ani jeden turnaj nám úplně nevyšel a skončili jsme spíše v zadní části startovací listiny.

Z hlediska statistik patřily k nejnavštěvovanějším podzimní akce. Důvodem je povedený nábor našich mladých vedoucích. Sice se jim z počátku nechtělo, ale po trošce nátlaku ukázali, co umí a nechali působit svojí osobnost a do oddílu přivedli četné nováčky. Pravda ne všichni vydrželi, ale i tak je základna okolo 30 dětských členů poměrně dobrým příslibem do dalšího boje. Suprové je i to, že naši členi mají ve velkém množství i chuť jezdit na akce a výpravy. Takže snad jim to vydrží i nadále, protože potom se připravuje program jedna báseň.

Co říci dále. No možná malinko zahartusit a zalamentovat. Náš oddíl se vždycky vyznačoval a měl tu kliku, že bylo vedoucích potažmo instruktorů dost. Chodili i docela rádi na schůzky, sice tam občas brebentili jako malí, ale vždycky chtěli pomoc a přidat ruku k dílu. Trošku se nám tahle situace pomalu mění. Nechci analyzovat čím to je, ale pokud bychom si dělali statistiku pravidelné a přínosné účasti na schůzkách (ne že přijdu na 20 minut se podívat) od nového školního roku získáme vcelku nízké číslo. Pokud k tomu přidáme i chuť jet na jednodenní a víkendové akce, tak se počet těch, který zvládají obojí, snižuje opravdu na minimum. Proto vlastně letos můžu po dlouhé době děkovat skoro až adresně (myšleno za období podzim-zima 2018). Mimochodem pomoci s chodem oddílu se dá různorodě, i když nemůžete na schůzky, či akce. Poslat hry, nápady, aktivity, účastnit se brigády a podobně. To vše je možné.

Pravidelná schůzková sestava ochotná něco dělat se současně skládá z Didí, BB, Pájky, Dana, Míry a Honzíka.

Pravidelná sestava na výpravách, myšleno i jednodenních je tvořena hlavně Didí, BB, Pájkou, Honzíkem.

Můžeme diskutovat, že někdo byl tady, jiný támhle, ale ti výše zmínění se snaží být všude a dle mé chabé paměti i všude byli. Nehledají zbytečné ani věrohodné výmluvy, prostě tak nějak chodí. Nevím, jestli je to baví, ale snad jo. A jediné co se dá na oplátku, je poděkovat. Nic víc, nic míň.

Výhledy na další rok s číslovkou 19 na konci jsou docela dobré. Máme připraveno celou řadu věcí. Snad se všechno povede a bude to stejně povedený rok jako tenhle. Členů máme dost, energie ještě taky nějaká je, tak hurá go hop a jedem a to co nám rok 2019 připravil s vodákem snadno svedem!!!

Sepsal spisovatel textů s gramatickými chybami Hromada lidí (to je přezdívka)