Zálesí, pekaři 23.-25.11.2018

Zálesí 23. – 25. 11 – Cukráři a pekaři

Po dvou letech jsme zavítali do bývalé školy na Zálesí. Loni tady probíhaly nějaké rekonstrukce, takže jsme se sem nedostali. Letos ale nic nebránilo strávit víkend na jednom z nejtradičnějších míst našeho oddílu. Oddíl nám docela šlape. Povedl se i nábor tudíž celkově se přihlásilo 27 malých vodáků a k tomu nějaké to instruktorstvo. Výlet tedy mohl začít.

Pátek 23. 11 – den transferový

Jelikož nám nějak v oddíle došli řidiči, řekli jsme si, tak co, tak zkusíme bus. Vořech objednal jeden tam a jeden zpátky. Sice se nám trošku změnily odjezdy, ale zase jsme to měli všechno pohodlně s odvozem. Okolo páté se začaly srocovat davy. Trochu pršelo, ale nic co by vodákovi vadilo.

Bus se dostavil krátce po půl šesté. Začali jsme do něj dávat batožinu a i věci na hry a během deseti minut i sebe. Byla už tma když jsme opouštěli rozsvícené Strakonice. Na škole už čekala topící jednotka, tedy Twigy, Drak, Dan a Míra, kteří dorazili dříve. Obsadili školu a zatopili. Díky nim už jsme měli budovu trošku vytopenou.

Proběhla dražba postelí a následovala večeře. V tu chvíli náhle škola potemněla. Nesvítilo nic. Hledali jsme pojistky. Našli jsme asi tři skříňky a až na po třetí se povedlo zatáhnout za správný čudlík a hle světlo se rozlilo po krajině.

Po večeři z vlastních zdrojů se muselo projít tradičním školením bezpečnosti a přečíst taky řád budovy. No a pak už mohly přijít na řadu aktivity herní. Nejdřív jsme naše vodáky rozdělily do družin. Celkově jich bylo pět. No kdy naposledy bylo pět družin, kdo ví. Téma bylo cukráři a pekaři, takže i hry šly tímto směrem. Nejdříve každá družina vyzdobila vlastní dort, poté skládaly družiny dorty podle objednávky a na závěr hledaly zprávu starého ducha mistra pekaře. Bohužel noční hru nám překazilo počasí, neboť silný vítr a mrholení neumožnily hoření svíček.

Ono stejně čas již pokročil. Vlastně bylo už po desáté, takže hurá do spacáků, pořádně zatopit a následně už spát. Dobrou noc.

Sobota 24. 11 – den hrací

Ráno se na škole usadila zima. Ne velká avšak přece jen lezavá. Jen neochotně jsme opouštěli spací pytle. Na druhou stranu jinak se nedalo dostat k Twigyho úžasné vajíčkové pomazánce. Takže hurá na ní, jedna houska, druhá houska, prostě samé dobroty. Počasí se trošku umoudřilo, tím že nepršelo, ale sluníčko vidět nebylo.

Vyrazili jsme trojčit ven. Nejdříve se hrála hra s papírovými koulemi suplující dorty. Následně přišla na řadu hra o popcornu a jeho snaze dostat se ven z hrnce. Závěr patřil dvěma dortovým hrám. Družiny bojovaly, co to šlo. Zápal byl docela velký a i nástupy by se daly hodnotit kladně.

Nechtěli jsme, aby nám členové vymrzli docela, a tak před jedenáctou přišel povel do školy. Topící komandu opět pomohlo, tudíž nás čekala již vyhřátá škola a voňavý oběd.

Twigy vsadil na maso. Takže bylo kuře s bramborem. No chutnalo to báječně, i když ne všechny mlsné jazýčky to ocenily. No ono se těžko zavděčíte všem, když každý na pokoji chroupá ty své brambůrky.

Po obědě a poledním klidu, jež si někteří dokázali protáhnout až do pozdního odpoledne, nastala druhá část venkovního programu. Nejdříve jsme naváděli opilého pekaře mlhou. Posléze se snažili rozdělat oheň a na závěr proběhla původně noční hra se svíčkami.

K tomu rozdělávání ohně musím říct, že mi udělalo radost, že asi tři družiny opravdu rozdělaly na deset sirek svůj oheň. I další dvě k tomu neměly zas tak daleko. Všichni věděli, že je třeba použít březovou kůru a i suché chrastí dokázaly najít v tom vlhku, co na Zálesí panovalo. Jednoznačně tedy smekám a klobouk dolů.

Tma je v listopadu neúprosná, a tak nás po čtvrté zahnala dovnitř. Přišla na řadu písmenková hra z víček a poté již voňavý hřeb dne a to pečení cukroví. Sehnali jsme materiál na cukroví pro všechny družiny a s péčí Twigyho, Klausovky a Lenči si každý tým udělal dvě těsta, a to na vanilkové rohlíčky a linecké. Holky připravily suroviny a když následně ruce vodácků hnětly těsta, zavoněly celou školou Vánoce a každý by chtěl být v tu chvíli u stromečku.

Těsta jsme nechali uležet a na jejich využití jsme se vrhli až po večeři. Váleli se rohlíčky, vykrajovali linecké a poté se peklo a peklo. Jeli jsme na dva plechy. Trouba byla pořád v pernamenci. V podstatě se povedlo nic nepřipálit.

Jako odměnu za dobrou práci jsme pustili našim vodákům film z letošního letního tábora. Aspoň naši noví členové viděli, co je v létě asi tak čeká.

Čas nás neúprosně dotlačil opět k desáté hodině a tedy k nutnosti vydat se spát. Tentokrát byly protesty menší a spalo se jedna báseň.

Neděle 25. 11 – den odjezdu

Uteklo to. Přijde mi, když vyskakuji ze spacáku a jdu dolů pomoci Twigymu. Ono vlastně ani už není s čím. Twigouš včera upekl perník. Dneska už ho jen nakrájíme a k tomu je. No šálí mě zrak. Ono je kakao. Tak to je bomba.

Nahoře spíš ještě skoro všichni. Při slově snídaně se lehce zavrtí. Při slově perník vylézají ze spacáků. Při slově kakao běží neřízená horda dolů po schodech. Pošmákli si. Nabrali sílu a teď půjdeme ven na výpravu.

Čekal nás výstup na bájnou horu Kústrý, kam každoročně necháváme zprávu pro další generace. Vždycky je tam nějaký vzkaz a hlavně podpisy. Zpětně to může pomoci zjistit, kdo kdy do oddílu chodil. Problém je však v tom, že ne vždycky se daná zpráva najde nebo přežije klimatické podmínky panující mezi kameny.

Po návratu už nás čekala vůně guláše. Po něm následovala ta nejméně zábavná část víkendu, balení. Balilo se, zametalo, vyhazovaly odpadky a pak všechno ještě třikrát dokola, než povrch velkého pokoje přestal připomínat skládku, než postele přestaly připomínat slam v Indii a obsah skříní výprodej levného oblečení. Všechno se povedlo nastrkat do zavazadel a odnést dolů.

Tečku za akcí udělalo vyhlášení a předání diplomů a cen. Zálesí 2018 se stalo minulostí. V 14:15 přijel autobus a po krátké diskuzi s řidičem na téma bahno, boty a děti nás naložil a před třetí vyhodil ve Strakonicích. Tady drobně pršelo, ale nám to zas tolik nevadilo. Za sebou příjemný víkend s kamarády plný zážitků na všechny strany, tak co na to pár kapek a zakaboněná obloha. Za rok vyrazíme zas. Juchůůůůů!!!!

Sepsal milovník sladkého pečiva Hromada lidí (to je přezdívka)