Zoo Tábor a muzeum lega 20.10.2018

Zoo Tábor a muzeum lega 20. 10. 2018

Na říjen jsme původně plánovali dobýt hrad v Radyni. Změny v jízdních řádech ale způsobily, že bychom se těžko s naší skupinou přesouvali a proto nakonec padla volba na jihočeské město Tábor, kde se skrývá v blízkosti zoo a v centru muzeum lega.

Startovalo se před sedmou hodinou ráno. Postupně se hlouček účastníků zvětšoval, až došlo na konečných třicet kousků. Od pusy nám šla trošku pára, ale jinak hlásili, že ještě bude teplo a arktické počasí ještě chvíli počká. Přesunuli jsme se na perón a vyčkávali rychlík, když tu jsme v dálce viděli i poslední účastnice našeho zájezdu. Svojí přítomností nás poctila Lenča s Šárkou. Takže jsme byli komplet a hurá do vlaku.

Přestoupili jsme v Ražicích a zabrali v podstatě v našem počtu třiceti celý vagón. V něm jsme trávili více než hodinu cestu do Tábora. Každý si krátil cestu různě a zkoumal obsah své svačiny. Tady musíme pochválit Natálku za to, že měla suprové řízky. Něco po deváté už jsme viděli město husitů a něco před desátou už jsme stáli před nádražím a čekali na městskou směr Větrovy, kde zoo je. BB a Natka šly pro lístky. Musím zde vlastně ještě i zmínit, že právě ony plánovaly a připravovaly celý výlet, za což jim patří uznání.

Autobus přijel a naše výprava ho celý obsadila. Dovezl nás klimbající cestou až v podstatě na periferii Tábora, kde se rozprostírá zdejší zoo. Po chvilce chůze už jsme viděli pokladnu, přes níž po zaplacení potřebného obnosu, jsme dokráčeli dovnitř. Tady jsme dali rozchod a po skupinkách jsme zkoumali krásy zdejší fauny. Zoo patří k těm menším, ale na druhou stranu zde mají hlavně velká zvířata. Viděli jsme lvy, tygry, medvědy, vlky nebo velbloudy. V rámci rozchodu proběhla i družinová hra, při níž se snad naši malí vodáci dozvěděli nějaké zajímavosti o jednotlivých zvířatech.

Čas byl však neúprosný, a jelikož spoje nepatřily k nejčetnějším, vyrazili jsme po dvanácté zpátky do města. Tady u náměstí je muzeum lega a do něj se nahrnula kolem jedné naše delegace. Co čekat v muzeu lega, než lego. Prostě kostičky, kostičky, kostičky. Seskládáno je zde spousta stavebnic od různých známých staveb po bitevní křižníky hvězdných válek. Některé z vitrín jsou dokonce pohyblivé. Přesto je muzeum trochu malé, respektive přítomní návštěvníci plus naše třicítka udělali z něj docela napěchovanou budovu.

Po pokochání se na stavebnice došlo k rozchodu na místním náměstí a nákupu sladkostí všeho druhu. Do odjezdu ještě chyběla chvilka, a tak jsme se došli vydovádět na hřiště plné prolézaček a skluzavek blízko nádraží. V pět následně dorazil motorový oř a ten nás dovezl až do Ražic, tady nás přebral jeho rychlíkový příbuzný a před sedmou už naše parta vyskakovala na strakonickém nádraží.

Domnívám se, že šlo o sobotu povedenou, plnou zajímavých zážitků. Obětí tygra se nikdo nestal a stejně tak snad si ani nikdo nepřinesl nějaké zvíře domů. Výprava se povedla, tak příště třeba i na tu Radyně.

Sepsal kostkový stavitel Hromada lidí (to je přezdívka)