Kronika - Kadov (Napoleonské války) 5.-7.4.2013

Zápis dvacátý...

FOTO

Kadov 5.-7.4 2013 - Napoleonské války

Tak po nějaké době zase víkendovka, no a kam, no přeci na Kadov. Zde rozbily své ležení dvě armády a rozhodly se, že svedou urputnou bitvu o to, která je lepší. Jestli ta francouzská, kde za kormidlem číhá odvážný malý muž ve fraku a s kloboukem,ano, jedná se o  Napoleona, nebo zda je lepší ta pruská, která cílevědomě a pilně připravuje pozice svojí precizností a chce urvat vítězství na svou stranu.

Nenech se mýlit milý čtenář, přesouváme se do doby napoleonských válek. Hlavní stan se rozbije ve srubu, do ešusu se vyfasuje proviant a válečné manévry můžou začít.

Pátek

Je podvečer, trochu mrzne. Nezvyklé počasí pro začátek dubna, ale co se dá dělat. Když troubí do útoku, je třeba vyrazit. To možná letělo tenkrát hlavou pěšákům na bojištích.

Neboj se čtenáři, takhle daleko jsme nezašli. Zkrátka vznikly dva týmy, jeden kopal za Franci, druhý za Prusko. Každý měl přibližně 12 členů a měřili síly v různých hrách, i když povětšinou s vojenskou tématikou.

Přesto, že ve hrách oba dva týmy bojovaly proti sobě srdnatě, tak ve chvílích volna nebylo po nějaké rivalitě ani stopy a společně hrály prší, kopaly do míče, zlobily své vedoucí a podobně.

Pátek je takovým rychlým dnem. Navíc bylo třeba sehnat i nějaké dříví, aby bylo ve srubu čím topit, a tak vše uběhlo rychle. Najednou byla tma a nadešel čas jít spát a nabrat síly na druhý den.

Sobota

Ráno, ještě tma a již první štěbetaví ptáčci rozezvučily srub. Až s podivem, jak je rozdílné sobotní a nedělní ráno na víkendové akci. V sobotu si holt příliš nepřispíte, maximálně tak do osmi hodin, kdy už je vzhůru celá kumpanie hladových krků a tak vytrvale štěbetá až vstanou zcela všichni.

Nejinak tomu bylo i tentokrát. Po snídani hurá ven, dokud nesněží, hlásily pokyny z režie. Takže nás čekala série venkovních her s velkým nasazením. Bohužel je nutno konstatovat, že větší podíl na vítězství měl tým Pruska. Řekněme bez okolků, že v podstatě stále vyhrával. Jak se to mohlo stát? Kdo tvořil ten rozdílný jazýček vah, který přinášel vítězství? Věc k zamyšlení? Jisto jistě.

Po nabitém dopoledni nadešel oběd. Ešusy vojáčků se naplnily horkým pokrmem a všichni usedli do vyhřátého srubu a ládovali se jedna báseň. Nutno ještě pochválit některé členy, že se dobrovolně nabízeli k mytí nádobí, věc nevídaná. Asi za to mohlo to netradiční počasí. (poznámka redakce: konkrétně osobně vím o Lů a Síse, děkujeme)

Odpoledne pak přišla na řadu velmi zajímavá, bojová hra, která se hrála vevnitř. Jednalo se o skvostně vymyšlenou taktickou hru, kdy hrál každý za sebe se svými kartami vojáků. Ty mohl nakupovat a vylepšovat v banku a s nimi pak porážet soupeře. Překvapivě hra slavila velký úspěch a bavila obě strany.

K večeři nám pak na talíř přistál řízek velký jako ruka. Nevím, kam náš kuchař chodí lovit, ale musí se mu nechat, prostě to umí. Takže vynikající řízek, kaše, kyselá okurka, prostě zážitek nad zážitky a pro mužstvo dobrá vzpruha, pro ně totiž ještě den nekončil.

Přišla totiž noční hra, kdy se museli vydat na strastiplnou misi do temných lesů, aby zde našli stříbrné kameny. Samozřejmě vše nebylo tak jednoduché, jak je zde zmíněno, najít ve tmě místo určení, vyluštit šifru, proplížit se nepřátelským ležením. To chce znalosti, odvahu a umění. Oba týmy to ale zvládly zdařile a podezřele brzy po hře se vydaly všichni dobrovolně spát.

Neděle

6:00 - klid, včera již lehké zvuky.

6:30 - klid, včera již povídání.

7:00 - klid, včera již dupání.

7:30 - klid, včera již nerušený hovor a zábava.

8:00 - plánovaný budíček, všichni spí.

8:30 - snídaně a pak hurá do akce.

Tento den by šel nazvat relaxačním. Hrály se totiž samé odpočinkové hry, které měly tužit kolektiv. Otázkou je, jestli je sice v osmnáctém století znali, ale historie se neptá, a tak nejdříve přišel velmi oblíbený americký sport baseball, následovalo hututu a království. Všechny tři hry sklidily úspěch a udělaly takovou tečku za celým víkendovým snažením.

Pak přišel oběd, balení a úklid. Víte kolik odpadu vyprodukuje 40 lidí za víkend. Přibližně je to 5 pytlů odpadků, ale ne těch malých, takových těch mega velkých. Z toho jsou přibližně čtyři pytle plné plastů a jeden je jakási směska. Inu jak říká Honzík, doba plastová vládne.

Ještě došlo k vyhlášení výsledků, naházení věcí do aut a už se celá kolona aut vydala směr Strakonice, přivítal v něm nás smogový vzduch a poletující sníh. Počasí je opravdu zvláštní...

PS: Mimochodem vyhrálo Prusko. Nevím, jestli to byl úmysl rozdělení týmů, ale dle historické pravdy je to v podstatě správně neb Francie nakonec podlehla spojeným silám Anglie, Ruska a Pruska. Takže i z hlediska dějepisného bylo vše v pořádku.

Tak zas u nějaké taškařice s písmenky, kronikář 23. pluku francouzských dragounů Hromada lidí.