Kronika - Cyklovýlet II 8.6.2013

Zápis dvacátý čtvrtý...

FOTO

Jak jsme zdolali kola aneb cyklovýlet 8. 6. 2013

Inu vím, řekne se vodácký kroužek. To by mělo být samé pádlování, lodě, vesty, lodní uzle, koňajdy, jezy, cvakání se a podobně.  Avšak nejen ježděním na vratkých plastových plavidlech baví se během roku vodák. Někdy vydá se po svých někam do přírody a jindy se rozhodne, že by nebylo špatné osedlat si kus železa s přehazovačkou, a vyrazí si na kola.

Inu stalo se tak - přesně v sobotu okolo deváté ráno proběhlo srocování cyklistů, počasí přálo, sluníčko svítilo. Postupně přicházeli další a další účastníci závodu okolo Strakonic a celkový počet skoro dvaceti hlav nacpaných v helmách se dá považovat za vydařený. Jediný, kdo helmu neměl, byl náš Vořech, neb on má již tak husté kadeře vlasů, po ránu řádně vyžehlené, že by ani možný pád na zem, do štěrku či na beton nezanechal nějaké trvalejší následky.

Peloton se se sluncem v zádech vydal vstříc výletu. Nejdříve se šlapalo do Droužetic, do Podolí, pak na Klínovice. Panovala dobrá nálada, snad jen Monča měla problémy s nedostatkem místa v batohu a tím pádem malé zásoby pitiva. Prý bráška nechtěl vzít větší batoh, pro strach z propocených „zádíček“.  Takže se musela napájet rosou z listů rostoucích podél cesty. :)

Přes Krty se naše galusky dostaly až do Katovic. Víte, oni myslím Katovice mají status dokonce městyse, možná města, proto nepřekvapí přítomnost vydatné točené zmrzliny na náměstíčku. Každý si dal, avšak oříšek, jak jet na kole a zároveň si užívat slast z chuti zmrzliny, nevyřešil ani Voříšek. Proto byla navrhnuta krátká přestávka na snědení mraženého zázraku.

Poté se náš peloton přesunul do místního kempu. Tam pak zápolil v míčových hrách. Sic možná vypadá nelogické házeti s míčem u rozbouřené Otavy, ale ono bylo hezky. Navíc máme v oddíle samé zručné typy, takže míč přežil a mohli jsme ho pak vrátit v místním kiosku, kde nám ho milí majitelé ochotně zapůjčili. Tudíž jim patří dík.

No a pak již se nachýlilo poledne, takže přes Pracejovice a Podskalí zpátky na začátek, tedy do cíle i startu zároveň. Uběhlo to na tom kole rychle, nic se po cestě neurobilo, Monča na rose nám nezvadla, Vořech bez helmy má stále stejný účes, a i moje kolo neutrpělo žádnou výraznou újmu, i když jsem měl do té doby smutnou bilanci, tři výjezdy, tři nové pneumatiky.

Inu, asi to s vodáky přece jen bude jiná káva, než nabírat kilometry na oválu. Takže, kdo nebyl, přišel o dost. Počasí se zdařilo. No a kdo ví třeba opět za tři roky, se dostane opět na kola. Tolik času totiž již voda odnesla od posledního cyklovýletu, znalci pamatují, že byl k Žižkovi.

PS: Kontrolní otázka - kolik mušek jste si doma vyndali ze zubů, či museli odstranit ze skel slunečních brýlí. Počet násobte deseti a máte vaší nejvíce dosaženou rychlost během zájezdu.

U mě to bylo 7, tedy 7 krát 10 je krásných 70 km v hodině. A kam se hrabou auta :)

Sepsal známý silniční závodník Hromada von Lidí.