Hokejbalový turnaj 10.11.2013

Zápis třicátý...

Hokejbalový turnaj 29. ročník, 10. 11. 2013

Listopadovou neděli se konal již tradiční a považte 29. ročník hokejbalového turnaje, pořádaného turistickým oddílem HUSOT. Jelikož jsme měli v tomto termínu volno, rozhodli jsme se přibližně po pěti letech zopakovat účast. Původně jsme dokonce uvažovali i o přihlášení do dětské kategorie, která probíhala v sobotu, ale protože naši členové nejsou v rámci jednodenních akcí příliš aktivní, postavili jsme nakonec pouze tým do nedělní kategorie 15 plus. I ten se rodil horko těžko a museli jsme si vypůjčit brankáře Smajlu z druhého oddílu. Naše uskupení reprezentovalo, tedy nejen náš oddíl, ale rovnou všechny strakonické vodáky. Místo turnaje bylo na sportovním areálu Na Muškách. Tam jsme se také okolo deváté hodiny ráno sešli. Tým tvořili Já, Koudy, David a Smajla. Hrálo se systémem tři plus jedna a mohl být náhradník na střídání. Ten nám, ale chyběl. Zahráli jsme si tedy, co to šlo.

Celkově se turnaje zúčastnilo 6 týmů (Husot 1 a 2, Vlčata 1 a 2, Žabaři a My). Hrálo se každý s každým. Na tartanovém povrchu vyrostla dvě hřiště, kde se odehrávaly vždy dva matche najednou. Musím kladně ohodnotit přemístění turnaje z území Poděbradky právě sem. Na rozdíl od nerovného betonového povrchu, na kterém míček poskakoval, byla tartanová plocha suprová a netrefení míčku či chybná přihrávka padala na vrub přímo hráčům nikoliv terénu.

Při rozehrávání jsme obhlíželi ostatní týmy a neviděli naše šance příliš vysoko. Zaprvé nám chyběl náhradník, za druhé nikdo z nás hokej ani hokejbal přes rok nehraje a za třetí nikdo z nás není žádným atletem nebo sportovcem. Panovaly tedy obavy o fyzické fondy.

První zápas Vodáci vs. Žabaři (2:1)

Hned první utkání nám přisoudilo jedny z favoritů turnaje. Při pohledu na pětici mladých sportovců jsem nám moc nevěřil. Taky nás z počátku hodně tlačili a stříleli. Naštěstí na malém hřišti se jejich obratnost a rychlost dala blokovat. Zvolili jsme strategii Koudy, David v zadu, já vepředu a Smajlík v bráně. Střely pršely jedna za druhou, ale většinou šly zcela mimo, anebo si s nimi náš brankář poradil. Na závěr první půlky jsme pak kontrovali rychlým výpadem, který Koudy zakončil do šibenice. První střela znamenala náš první gól. V druhém poločase jsme drželi krok více, ale přece jen jsme vystřelili opět jednou. Moje maličkost unikla po křídle a golfový úder se zavřenýma očima vymetl šibenici. Vedli jsme dva-nula. Na konci tlak soupeře zesílil, ale dokázal nám dát jen jednu branku, tedy překvapivá výhra. Myslím, že překvapila nás, soupeře i rozhodčí. :)

Druhý zápas Vodáci vs. Vlčata 2 (2:1)

Hned následovalo utkání číslo dvě. Taktiku jsme nechali stejnou, ale síly už ubývaly. Navíc jsme zaspali začátek a prohrávali po minutě jedna nula. Naštěstí jsme brzy srovnali, když moje rána z půlky hřiště prošla brankáři mezi betony. Následoval náš tlak a sprška střel. Bohužel žádný z pokusů si nenašel směr do branky. Až pomohla trošku náhoda. Zahrával jsem roh a vyslal kolmici přímo k bráně. Brankář si střelu, která šla jistě mimo, srazil do branky a už jsme vedli. Druhou půlku jsme uběhali a tak nám na kontě přibylo druhé vítězství.

PS: Vlčata 2 pro mě osobně nejsympatičtější tým turnaje. Zaprvé zařadil do hry i dvě dívky (dokonce najednou). Zadruhé i přes výsledky si zachoval veselého a vtipného ducha a bylo na nich vidět, že se hrou baví a jak to dopadne je až na druhém místě.

Třetí zápas Vodáci vs. Husot 2 (2:1)

Náš fyzický fond již padnul k nule. Naštěstí jsme zjistili, že o hokejku se dá docela dobře opírat a tak jsme neupadli na zem. Další soupeř postavil do hry vynikajícího brankáře a hrozil dvěma nebezpečnými střelci. My pokračovali v taktice vysunutého útočníky, tedy mě a ta slavila úspěchy. V každém z poločasů jsem vstřelil po jednom gólu a i přes závěrečný tlak, nastřelenou tyčku a další šance inkasoval Smajlík jen jednou, takže třetí výhra.

Čtvrtý zápas Vodáci vs. Vlčata 1 (0:0)

Čekalo nás další klání s favoritem. Zde už naše síly byly opravdu na nule a museli jsme doufat, že nedostaneme klepec. Hned v první půli jsme zalezli a bránili v podstatě až od půlky hřiště. Snažili jsme se blokovat, osekávat soupeři hokejky a vyhazovat míček přes celé hřiště. Přesto šance soupeře přišly, ale naštěstí je nedokázal proměnit. Musím se zde soupeři trošku omluvit za naši betonovou taktiku, ale my jsme opravdu nemohli, a tak možnost útoku byla pro naše nohy spíše trestem než vítanou příležitostí dát gól. Proto naše střely lítaly maximálně z půlky hřiště. Naštěstí soupeřovo střelecký prach se vystřílel v dřívějších utkáních (dokázal dát týmům 4 a 6 gólů), a tak jsme remízu 0:0 vydřeli a obdrželi bod.

Pátý zápas Vodáci vs. Husot (0:1)

Poslední utkání, které mohlo rozhodnout o našem umístění snad i úplně nejvýš. Jakoby nám, ale tahle skutečnost svázala nohy i střeleckou mušku. Hnali jsme se dopředu a snažili se co nejvíce střílet. Bojovali jsme a vedli s Husotem vyrovnanou partii. Bohužel čtyři vteřiny před koncem zápasu jsme obdrželi branku a tím pádem poprvé na turnaji prohráli.

Naše účinkování na turnaji tedy skončilo a my s napětím čekali, jak to dopadne. Osobně jsem nezkoumal, jak hráli ostatní, a tak jsem nevěděl na, co nám naše výsledky budou stačit. Pořadatelé si dali chvilku na vyhodnocení a okolo jedné hodiny se všechny týmy shromáždily, aby si vyslechly, jak to dopadlo. Světe div se, náš tým překvapivě vyšplhal až na metu nejvyšší. Dvacátý devátý ročník hokejbalového turnaje v kategorii nad 15 let vyhrál tým Vodáků. Juppííí !!!

Celá akce skončila a my se unaveni vydali domů. Všem se nám turnaj líbil a doufáme, že příště budeme moct vyrazit zase.

Děkujeme Husotu za výtečnou akci.

Sepsal útočník ve stálém nasazení Hr. lidí.