Hokejbalový turnaj - 1. 11. 2014 - děti
zápis čtyřicátý osmý ...
Hokejbal 1. 11. 2014 (sobota) - děti
Na začátku měsíce listopadu jsme se účastnili zajímavé sportovní akce, kterou pořádal oddíl Husot Strakonice. Jednalo se o jejich tradiční hokejbalový turnaj, letos s pořadovým číslem třicet. Pro Podskaláček, však šlo o pořadové číslo jedna, tedy přesněji pro Podskaláček děti, neboť vedoucí už občas na nějaký ten ročník zabloudili.
Z počátku jsem měl drobnou obavu kolik, že vytvoříme týmů a hle dali jsme dohromady hned dva. V podstatě šlo o dívčí složení, jenom David jemně vyčuhoval. Ostatní kluci styďte se, to jste sportovci. Naši čest tak hájil jeden tým mladších dívek ve složení Anička, Barča a Niky (bohužel čtvrtý player nedorazil) a pak tým starších chlapců (avšak v uvozovkách) ve složení David, Maruška, Didí a Kačka.
Na celý turnaj se sešlo celých 19 družstev, kteří byli rozdělení do různých kategorií. Malé holky čekaly zápasy s jejich vrstevnicemi, plus k tomu pro zajímavost dostaly možnost změřit síly s ještě dalšími malými klučičí špunty (myslím, že složené z dílků oddílu Husot). Starší chlapce pak čekalo 5 týmů a trnitá cesta dnem.
Pokud bychom chtěli pro pořádek a přehlednost vyjmenovat, tak z oddílů se účastnil Husot, Střelka Čestice, Vlčata, Strážci(oboje České Budějovice) a my Podskaláček.
Nebudu tady složitě popisovat jednotlivý utkání. Za prvé jsem ne všechny viděl, za druhé o to zas tak nešlo, tedy aspoň nám. Co si budeme povídat, mladším chyběl jeden hráč, a to je znáti. No a starší kluci v ostatních týmech byli opravdu starší kluci.
Naši však neházeli hokejbalové hole do žita a bojovali a snažili se srdnatě, co nejvíce to šlo. Přišlo mi jakoby, se spíše díky tomu stmelili. Za celý turnaj si neřekli peprnějším slovem (nebylo to u všech týmů zcela pravidlem) a spíše se povzbuzovali a radovali se z každé branky, případně aspoň střely na ní. Konečné skóre je pak nerozhodilo, ale o to více nabudilo do dalších utkání.
Celý turnaj probíhal v areálu na Muškách, který se pro tuto akci výborně hodí. Na něm vyrostla tři hřiště, takže vše velmi rychle odsýpalo. Poděkovat se sluší rozhodčím (přes třem), kteří měli na starosti vždy jedno hřiště a na něm strávili celý den. Rozhodovali přesně a férově, takže pomyslný klobouk dolů.
Okolo druhé hodiny pak pískli rozhodčí naposledy a po krátké práci statistického centra došlo k vyhodnocení výsledků. Ty nemám k dispozici a není to ani tak pro mě osobně hlavní. Jsem rád, že se u nás v oddíle našlo aspoň osm členů (myšleno dětí), kteří se rozhodli v sobotu někam vyrazit (nesedět doma jako pecky), zkusit něco co v podstatě nikdy nehráli a zároveň do toho šli po hlavě a s nadšením, i když se třeba výsledky nedostavovaly a toho já si cením. Uvidíme, pokud se účastníme příště, tak dáme i jeden přípravný trénink na sehrání.
Závěrem nezbývá než poděkovat organizátorům (Husotu) za pozvání a skvělé zajištění akce. Mimo jiné i za objednání vhodného počasí, tedy ani horka, ani zimy. Příští rok se nejspíš s oddílem vypravíme dobývat hokejbalové vavříny opět, ale přece jen je to až za rok a kdo ví, co bude. Tak aspoň hokejbalu třikrát hurá! hurá! hurá!!!
Ps1: Kromě dětí je třeba poděkovat i dorazivším vedoucím. Jmenovitě Davidovi, Irovi(Vořech), Lů(Sváče) a pak Zuzce a Brm(i když tam byli jen na skok, přítomnost a podpora vždy potěší)
Ps2: Na této akci vznikly i nové přezdívky pro vedoucí, viz Ps1.
Napsal trenér druhé třídy oblastního přeboru mladšího dorostu v záloze Hromada lidí (to je přezdívka)